Januário Bernardo se rozhlíží po zeleném údolí v angolském národním parku Kissama a sní o prosperující africké buši plné slonů, nosorožců, buvolů a - turistů. Během 27 let trvající občanské války v Angole, která skončila v roce 2002, bylo podle odhadů pobito přes 100 tisíc slonů, tisíce nosorožců a buvolů.
Plán místní Nadace Kissama na rozšíření populace zvířat a přilákání turistů chtivých jejich sledování v divočině začal zhmotňovat Bernardův sen v roce 2001, kdy bylo do parku přivezeno 32 slonů z přírodních rezervací v Jihoafrické republice a Botswaně.
"Válka všechna naše zvířata vybila," říká 48letý Bernardo, ředitel městského úřadu Kissama, která leží nedaleko angolského hlavního města Luandy. "Obvykle jsme tloukli do hrnců a pánví, abychom v noci udrželi zvířata mimo," vzpomíná.
Zvířata, která nezabily miny nebo střelba při střetech povstalců s vládními vojáky, se stala kořistí pytláků nebo místních vesničanů, kteří se snažili zachránit před hladomorem. Dokonce i národní symbol Angoly, antilopa obrovská skoro vyhynula vinou jedné z největších vyvražďovacích "akcí" minulého století.
V rámci kissamského projektu přezdívaného Noemova archa byly do Angoly přivezeny i žirafy, zebry, pakoně a pštrosi; bývalí vojáci byli přeškoleni na strážce zvěře. Staré dřevěné chatrče v parku byly nahrazeny luxusními bungalovy.
"Dnes můžeme v Kissamě nabídnout opravdový zážitek ze safari a i když většina našich klientů přijíždí z Luandy, park má potenciál přitáhnout turisty ze zahraničí," prohlašuje Albano Morgado, který společně s manželkou Elsou řídí hotel Kissama a výlety safari. "Počty zvířat pomalu rostou. Dokonce ani když se nevydáte na prohlídku, můžete některá zvířata sledovat, jak se potulují kolem bungalovů."
Morgado s Elsou opustili svou práci v malém národním parku v jižním Portugalsku poté, co jejich obchodní partner, lovec z Mosambiku, zabil jejich jediného domácího mazlíčka: lva Sionu.
S tím, jak v Kissamě roste počet slonů, žiraf a buvolů (od roku 2001 se jejich stavy více než zdvojnásobily), tak se zvětšuje i počet návštěvníků, kteří do parku přijíždějí každý týden, aby strávili noc v bungalovu za cenu 180 dolarů.
"Jsem tu už potřetí," říká Francouz Cistac Michel, který pracuje pro francouzskou ropnou společnost v Luandě. Absolvoval projížďku safari ve sportovním vozidle, jež bylo využíváno už za války.
"Když jsem tu byl poprvé, nespatřil jsem ani žirafy nebo slony, ale tentokrát jsem nějaké viděl... Vypadá to, že je tu zvířat víc."
Výlety safari mohou pomoci podpořit turistický průmysl v zemi, která oplývá teplým podnebím, písečnými plážemi a druhým největším vodopádem v Africe.
Ředitel nadace Kissama je přesvědčen, že jeho park jednou bude svými safari konkurovat například Krugerovu národnímu parku v Jihoafrické republice. "Bude to chvíli trvat, než budeme mít v Kissamě více slonů či žiraf, ale pomalu se rozrůstají a já věřím, že jednoho dne budeme soutěžit o turisty s jinými parky v Africe," prohlašuje ředitel Vaz Pinto.
Po téměř třech desítkách let občanské války patří angolská ekonomika k těm nejrychleji se rozvíjejícím na světě. S Nigérií soutěží o postavení největšího vývozce ropy na černém kontinentu a zároveň je čtvrtým největším producentem diamantů na světě.
"Úspěch tohoto parku je evidentním znamením, že turistický průmysl v Angole je schopen se stát třetím největším zdrojem příjmů země po ropě a diamantech," zdůrazňuje Januário Bernardo.
Foto: Profimedia, archiv
