Masakry u Nilu
Bezzubé USA, bezradná EU. Západ bezmocně hledí na Egypt
18.08.2013 15:00
Mluvit, jednat, požadovat, obávat se. Reakce Západu na krveprolévání v Egyptě působí nerozhodně. Evropská unie a Spojené státy doufají v rychlý přechod k demokracii cestou "politického procesu". Právě Washington by přitom měl skutečný varovný potenciál.
Americký prezident Barack Obama hrál golf v letovisku na ostrově Martha's Vineyard, kde tráví dovolenou, zatímco při krvavých střetech mezi bezpečnostními silami a islamisty v Káhiře přišlo o život přes 600 lidí. Místo něj odsoudil ve středu ministr zahraničí John Kerry eskalaci násilí v této severoafrické zemi se zachmuřeným výrazem jako "politováníhodnou", žádné důsledky ale neoznámil. Až do nedávna podporoval šéf americké diplomacie egyptské generály a doufal, že "znovu nastolí demokracii".
Teprve o den později - až tisk vyjádřil podiv nad prezidentovou mlčenlivostí - se Obama ve čtvrtek osobně vyjádřil. Nejprve popsal "komplexnost situace", pak přišlo na řadu o něco důraznější varování než dříve. "Naše tradiční spolupráce nemůže dál pokračovat jako obvykle, když jsou v ulicích zabíjeni civilisté a jsou jim upírána jejich práva," řekl Obama ve videoposelství.
A tak Obama zrušil tradiční společné manévry obou armád, plánované na září do Egypta, a oznámil, že jeho Národní bezpečnostní rada bude zvažovat další kroky. Přesto vyznělo jeho vystoupení slabě. Obama nepřijal jakoukoli zodpovědnost USA za situaci, ani nepohrozil možnými konkrétními, skutečně závažnými důsledky.
Spojené státy se totiž od převratu v Egyptě z počátku července zdráhají mluvit o "puči", což by podle platných zákonů znamenalo okamžité zastavení miliardové finanční pomoci. Bílý dům už několik týdnů tvrdí, že ji "zreviduje", dosud ovšem jen uložil k ledu dodávku čtyř bojových stíhaček F-16 egyptskému vojenskému letectvu.
Bezmocněji se stěží může supervelmoc prezentovat, soudí kritici. Republikánský senátor Jahn McCain obvinil Obamovu vládu z "kolosálního selhání". "Neseme hodně spoluviny na tom krveprolití," míní tento zahraničněpolitický expert. Vojenskou pomoc Egyptu je podle něj třeba utlumit a projednat je nutné další trestná opatření.
Do Káhiry plyne každý rok z USA pomoc v objemu asi 1,3 miliardy dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Je to i důsledek mírové dohody mezi Izraelem a Egyptem z roku 1979. Izrael i další spojenci na Blízkém východě jsou proti zastavení plateb egyptské armádě, v níž vidí garanta stability v regionu.
Stranit armádě by ale mohlo způsobit vzorové demokracii Americe ztrátu tváře. "Když to bude vypadat, že se USA skutečně spoluúčastnily na kontrarevoluci, pak budou muset být všechny ty řeči o demokracii a islámu a o novém americkém vztahu k muslimskému světu posuzovány jako vrchol licoměrnosti," řekl listu The New York Times Bruce Riedel z prestižního centra Brookings Institution.
Nejen Spojené státy ale působí bezradně a pasivně. Také Evropské unii se rozplynuly velké naděje, že bude působit jako prostředník mezi egyptskou armádou a islamisty a udrží otevřené dveře demokracii a základním lidským právům.
Šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová směla jako první a dosud jediná západní politička navštívit při noční utajené akci svrženého prezidenta Muhammada Mursího. Unijní diplomaté to posuzovali jako signál, že armáda zprostředkovatelskou roli EU přinejmenším nevylučuje.
Zvláštní zmocněnec Ashtonové León Bernardino údajně ještě krátce před středečním krvavým vyklizením dvou protestních táborů v Káhiře předložil návrh na pokojné řešení krize - armáda ho ale odmítla.
Otázka, jak EU zareaguje na krveprolévání před svým prahem, je ještě zcela otevřená. "Hlavní odpovědnost nese režim. Bude mimořádně obtížné znovu nastartovat politický proces," podotkl na Twitteru švédský ministr zahraničí Carl Bild.
O moc více než doufat v "politický proces" - tedy v řečnění a vyjednávání - ovšem Evropanům nezbývá. Středomořská unie, jíž oficiálně předsedají Francie a Egypt, ve skutečnosti už sotva existuje. Účinnost obchodních sankcí je považována za vysoce nejistou. Navíc je Egypt klíčovým aktérem blízkovýchodního mírového procesu, který má být právě znovu oživen.
Začátkem září by mohla všeobecná bezradnost skončit. Na summitu skupiny největších zemí světa G20 v Petrohradě (5. a 6. září), kde se u jednoho stolu setkají Američané s Evropany, by se mohlo o Egyptě hodně mluvit. Do té doby je ale ještě dlouho. A podle termínového kalendáře by o tom mohli i ministři zahraničí EU mluvit teprve 6. až 7. září na dlouho předem naplánovaném neformálním setkání v Litvě. Proto už německý ministr zahraničí Guido Westerwelle navrhl mimořádné setkání svých unijních kolegů.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.