Dohnala je minulost. Tři někdejší povstalci z keňského povstaleckého hnutí Mau Mau mohou Británii žádat o milionová odškodnění za trýznění v koloniálním období před více než 50 lety. Dnes o tom rozhodl o britský nejvyšší soud. Nejen britská propaganda tehdy úspěšně líčila bouřící se Keňany jako barbary.
Keňané, jimž je přes 80 let, soudu v Londýně už dříve sdělili, že dva z nich během povstání Mau Mau v letech 1952 až 1956 v bývalé britské kolonii Keňa sexuálně zneužívali, vykastrovali a jednoho zbili do bezvědomí.
Britské ministerstvo zahraničí oznámilo, že se proti rozhodnutí odvolá.
Potlačování povstání Mau Mau vyústilo v jednu z nejkrvavějších koloniálních válek Britů. Keňští rebelové, vesměs z kmene Kikuju, chtěli získat zpět půdu zabíranou britskými osadníky.
Třebaže Britové potlačili povstání už roku 1956 a posledního z jeho vůdců Dedana Kimathiho oběsili o rok později, šlo o jednu z klíčových událostí na cestě k získání nezávislosti Keni v roce 1963.
Uváděné počty obětí rebelie Mau Mau, jež rychle přerostla v občanskou válku, v níž bojovali Kikujové proti Kikujům, se až propastně liší. Keňská Komise pro lidská práva hovoří o 90 tisících zabitých, mučených či zmrzačených lidech a o 160 tisících vězňů v internačních táborech.
Podle britských oficiálních údajů bylo zabito 7800 bojovníků Mau Mau, 470 Afričanů z řad britských bezpečnostních sil a 63 Evropanů.
Vzhledem k tomu, že Britové mnoho dokumentů týkajících se Mau Mau zničili a jiné schovali a znepřístupnili, je možné, že historici ještě dojdou k jiných cifrám. Utajování dokumentů mělo především za cíl odstranit důkazy, jež by byly nepříjemné a zahanbující pro vládu Jejího Veličenstva.
V souvislosti s procesem čtyř veteránů Mau Mau se zjistilo, že vládní úřady skrývaly desítky let půldruhého tisíce dokumentů o rebelii.
Obraz, který ve své době o bojovnících Mau Mau šířili Britové a evropská média, byl hrůzný. Vzbouřené Kikuje líčili jako necivilizované, kruté barbary, jako antikřesťanskou sektu, jež pěstovala krvavé rituály a uchylovala se k primitivnímu teroru.
Mau Mau platili za zločince a teroristy, kteří se odmítali přizpůsobit modernímu životu. Jen těžko se hledají v médiích dobové komentáře, které by se věnovaly skutečným příčinám konfliktu. Velkou roli hrály fotografie dokládající barbarství rebelů - dobytek a ženy bílých kolonistů rozsekané na kusy.
Britská vláda vyjádřila nad výrokem nejvyššího soudu zklamání, i když zdůraznila, že nemůže zpochybnit trýznění nebo jiné špatné zacházení ze strany koloniální správy u žádné z osob uplatňujících nyní nárok na odškodnění.
Podle vlády však je případ promlčený, a není tudíž právně odpovědná za tak dávné prohřešky.
"Normální lhůta pro podání občanskoprávní žaloby je tři až šest let," tvrdí britské ministerstvo zahraničí. To také upozornilo, že dnešní rozhodnutí může mít závažné a dalekosáhlé právní důsledky.
