Ropa unikající z ropných zařízení v deltě řeky Niger prosakuje do půdy a v oblasti opírající se o zemědělství a rybolov ničí zásoby pitné vody i důležité ekosystémy. Ve své nové zprávě to uvádí Organizace spojených národů. Zbavit půdu ropy podle ní může trvat i 30 let a jen úvodní záchranné práce vyjdou na miliardu dolarů. Úplné vyčištění oblasti by pak mohlo být největší takovou operací všech dob.
Západoafrická Nigérie je členem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a jedním z nejvýznamnějších dodavatelů této strategické suroviny Spojeným státům. OSN se ve zprávě zaměřila na jihonigerijskou oblast Ogoniland v srdci nigerské delty. I když těžba ropy se tu v roce 1993 zastavila, nigerijská státní ropná společnost a společnost Royal Dutch Shell tu dál mají ropovody i další zařízení, z nichž kvůli závadám i vandalismu ropa nepřestává unikat.
Míru znečištění ropou v Ogonilandu Program OSN pro životní prostředí (UNEP) zjišťoval dva roky. Prozkoumal přitom přes 200 míst, 122 kilometrů ropovodů a přes 5000 lékařských zpráv. V jedné vesnici prý hodnoty nebezpečného benzenu v pitné vodě 900krát překračovaly mezinárodní limity.
Jinde prý nebyla ropa vyčištěna ani 40 let po úniku. Vzhledem k tomu, že Nigerijci se průměrně dožívají 50 let, není podle OSN od věci předpokládat, že nynější obyvatelé oblasti v prostředí silně znečištěném ropou žili celý život.
Na financování vědecké studie, která je podle UNEP dosud nejpodrobnější zprávou z nigerské delty, se na žádost Nigérie finančně podílela společnost Shell. Koncern na sebe podle agentury Reuters tento týden vzal zodpovědnost za dva úniky ropy z let 2008 a 2009. Většinu podobných nehod v deltě ale podle něj mají na svědomí zloději ropy a nelegální zpracovávání nafty.
