Mladý obchodník z Floridy to myslel dobře. Chtěl pomoci chudým lidem v Africe tím, že posbírá a pošle nadbytečná trička. Experti na rozvojové ekonomiky ale jeho nápad odsoudili jako naprosto škodlivý.
Chtěl začít s tím, že využije nadbytečná trička ze své reklamní firmy, poté chtěl využít dárce a posílat do Afriky miliony těchto oděvů. Netušil, že se setká s takovým odporem. "Mám docela hroší kůži, ale tohle na mě bylo moc, prostě mi říkali, že jsem idiot," řekl sedmadvacetiletý Jason Sadler časopisu Time. "Opravdu mě to urazilo, protože jsem se jen snažil o něco pozitivního, chtěl jsem jen motivovat lidi, aby se zvedli z gauče a nějak pomohli,"
ČTĚTE TAKÉ: Lucie Bílá, Pavel Dobeš a další zazpívají pro Haiti
Ben Affleck chce pomáhat východnímu Kongu
Za humanitární pomoc Etiopii se nakoupily zbraně
Sadler netušil, že šlápl do vosího hnízda intenzivních debat o smyslu humanitární pomoci. Po několika selháních, která následovala po asijské vlně tsunami v roce 2004 a zemětřesení na Haiti v roce 2010, začali humanitární pracovníci upozorňovat na to, že dobré úmysly a neznalost následků neomlouvají.
Sadler nikdy nebyl v Africe a o humanitární pomoci nic nevěděl. Jeho kritikům připadal slogan jeho projektu až směšně naivní: „Podělte se o své bohatství, podělte se o trička - společně změníme svět." Humanitárním pracovníkům, kteří musí při každé katastrofě řešit, co s tunami nepoužitelného starého oblečení, se z toho ježily vlasy hrůzou na hlavě.
„Je mi líto, jestli působím nevlídně, ale mít dobré úmysly prostě nestačí. Musíte dělat věci, které mají nějaký smysl," říká William Easterly, autor a profesor ekonomie, který je jedním z hlavních kritiků nefunkční humanitární pomoci. „Pokud jdu na operaci, také mě nezajímá, zda to se mnou doktor myslí dobře. Doufám, že ano, ale mnohem více mě zajímá, zda ví, co dělá. Lidé používají dvojité standardy, pokud jde o mezinárodní pomoc," říká.
Medvídci pro Haiti
Ale proč kritizovat zrovna někoho, kdo chce darovat oblečení lidem v Africe? Za prvé, nedostatek oblečení není v Africe problém. Ale pokud zaplavíte trh miliony kusy triček zcela zdarma, lidé, kteří by je jinak prodávali, zkrachují.
Textilní průmysl na celém kontinentě prakticky zmizel poté, co se začal v sedmdesátých a osmdesátých letech dovážet levné oblečení z druhé ruky. „Nejdřív zrušíte pracovní místa celé vesnice a pak se jich ptáte: ‚Co takhle tričko zadarmo?‘. Opravdu nechápu, co je na tom k oslavování," říká James Shikwati, ředitel Regionální ekonomické sítě, výzkumného institutu v Nairobi.
Darovat použité věci je stále populární, je to jednoduchý způsob, jak inspirovat potencionální přispěvatele. Například jeden chlapec z amerického Michiganu posbíral deset tisíc plyšových medvídků pro oběti haitského zemětřesení. Stránka soles4souls.com posílá zas boty. „Roky, ba celé dekády, rozumné diskuze prostě nefungují," postěžoval si Timu jeden z humanitárních pracovníků. „Lidé stále sbírají boty, ponožky, spodní prádlo, trička.. a mají mylnou představu, že tím někomu pomohou." Peníze a kapacity, které spolyká doprava medvídků, by bylo užitečnější využít pro přepravu věcí, které jsou v oblasti skutečně zapotřebí.
Největší skládka planety
Sadler vyslyšel své kritiky a oznámil, že od plánu posílat trička do Afriky upouští. Místo toho poslouží obětem katastrof, lidem bez domova, nebo se z nich vyrobí něco úplně jiného. A podle své webové stránky má nyní mnohem větší množství dárců. „Vyslechl jsem velké množství lidí. Chtěl bych vytvořit něco lepšího, prospěšnějšího. Je nutné naslouchat lidem, kteří mají více zkušeností než já," uznává.
Někteří kritici dokonce tvrdí, že veškerá zahraniční pomoc, ať už od jedinců, humanitárních organizací či vlád, Africe škodí. Velké množství studií prokázalo, že v mnoha případech pomoc nejenže nepomohla zvýšit ekonomický růst v Africe, ale dokonce ho snížila, píše Time.
„Dlouhodobým řešením nemůže být pomoc. Je možné trochu drastické chtít, aby se s ní přestalo, ale přesně to by se mělo stát," říká Rasna Warah, keňský komentátor a editor kritických esejí Misionáři, žoldáci a ztracené existence. „Afrika je největší skládka odpadlů na světě. Všechno se sem vyhazuje. Smutné je, že africké vlády proti tomu nic nedělají - dokonce říkají ‚Prosím, pošlete víc‘. Zbavují se tak odpovědnosti za vlastní občany," tvrdí autor.
Ilustrační foto: Profimedia
