Sierra Leone
Diamant míru nesplnil očekávání, pro místní se nic nezměnilo

Emmanuel Momoh obhlíží klidnou vesnici, která se podobá tolika jiným v provincii Kono na východě Sierry Leone - země proslulé diamanty. Rok poté, co byl vydražen výjimečný kámen, vesničané očekávají, že i oni z toho budou mít nějaký užitek. Drahokam, který vláda loni 4. prosince vydražila v New Yorku za 6,5 milionu dolarů (téměř 148 milionů korun), měl ztělesňovat rozchod s nechvalně proslulými "krvavými diamanty" v této západoafrické zemi, která byla po desetiletí - od roku 1991 do roku 2002 - zmítána občanskou válkou.

Spory kolem diamantů, z nichž byly konflikty v Africe, například v Sieře Leone či Angole, financovány, vedly ke vzniku mezinárodního fóra nazvaného Kimberleyský proces. Platit začal v roce 2003 a stanoví podmínky exportu diamantů pro 75 členských států.

Avšak pro obyčejné lidi se vůbec nic nezměnilo, říká pastor sídlící v metropoli Sierry Leone Freetownu. Právě on má licenci na těžbu drahokamů a zaměstnává ty, kteří loni v březnu tento diamant o hmotnosti 709 karátů v blízkosti vesnice Koryardu objevili.

"Učitelé tady pracují jako dobrovolníci a nemají žádnou kvalifikaci," řekl agentuře AFP. Jeden z učitelů v této oblasti, Victor Tamba Yopoi, to potvrzuje: "Nevidíme nic, co by ukazovalo na to, že se tady těží diamanty. Bylo by potřeba, aby nějaké procento z příjmů putovalo i sem a aby to bylo vidět," říká.

Pastor se řídil jedinou možnou legální cestou a předal neopracovaný drahokam vládě tehdejšího prezidenta Ernesta Bai Koromy, který jej pojmenoval "diamant míru".

"Mohl jsem také vyvézt diamant do Belgie za pomoci jednoho překupníka. Byl jsem ale přesvědčen, že by se vláda měla podílet na pomoci našim spoluobčanům, a tak jsem ho předal úřadům," vysvětluje pastor.

Z dražeb, které v květnu pořádala centrální banka ve Freetownu, vláda nejprve považovala nejlepší nabídku přesahující sedm milionů dolarů za nedostačující. Rozhodla se tedy prodat diamant v zahraničí, ale tak nakonec dostala jen uvedených 6,5 milionu dolarů.

Emmanuel Momoh získal z této částky dva miliony dolarů, z nichž polovinu vydal na charitu a předal obyvatelům vesnice. Stát měl z prodeje 60 procent, z nichž asi čtvrtina měla být přidělena fondu na rozvoj Koryardu. Vesnice z toho ale dosud nic neviděla. Leží na konci desetikilometrové silnice, která je šest měsíců v roce neprůjezdná, není napojena na elektrickou síť, nemá pořádnou školu a ani zdravotní středisko.

"Jestliže vláda nesplní své sliby, nebudou jí už lidé věřit a nebudou předávat nalezené diamanty úřadům. A to nejen v Koryardu, ale v celém regionu Kono," předpovídá Momoh.

Kontrakt za milion dolarů vláda prezidenta Koromy přidělila čínské společnosti, která měla postavit novou školu a zdravotní středisko. Po dubnovém nástupu nového prezidenta Juliuse Maady Bia byl ale kontrakt zmrazen, vysvětlují nové úřady. Po novém prozkoumání by však tyto projekty měly být urychleně realizovány.

Aukční síň Rapaport Group, která zdarma organizovala dražby, zatím vesnici v listopadu dodala prvních 50 solárních panelů, aby zmírnila roztrpčení jejích obyvatel. "Chceme vesničanům poskytnout něco hmatatelného, než se vláda plně chopí moci," prohlásil ředitel společnosti Martin Rapaport.