Vyostřené volby
Egypt: kdo získá trůn "faraona"? Islamista, nebo maršál

Mezi islamistou a premiérem svrženého prezidenta Husního Mubáraka rozhodují voliči v druhém a posledním kole prezidentských voleb v sobotu a v neděli. Historické hlasování se koná v napjaté atmosféře poté, co soud ve čtvrtek prohlásil parlament za nelegální a nařídil jej rozpustit. Vládnoucí armáda přes kritiku tohoto rozhodnutí a výzvy k protestům uvedla, že prezidentské volby se uskuteční podle plánu, a vyzvala voliče k účasti. Volební místnosti se už otevřely a podle agentury AFP se před některými místnostmi tvoří od rána dlouhé fronty.

Rozhoduje se mezi vítězi prvního kola z 23. a 24. května, tedy mezi kandidátem kdysi zakázaného islamistického hnutí Muslimské bratrstvo Muhammadem Mursím a posledním premiérem starého režimu Ahmadem Šafíkem.

Účast tohoto bývalého ministra i premiéra vlád exprezidenta Husního Mubáraka v prezidentském klání byla do čtvrtka nejistá kvůli zákonu, který vylučoval osoby spjaté s minulým režimem z politického života. Ten je však podle čtvrteční nálezu ústavního soudu neústavní.

Rozpuštěný parlament

Neústavní byly podle dalšího verdiktu i volby do parlamentu, které se konaly od listopadu do února. Proběhly totiž prý v rozporu se zákonem, který vyhrazoval třetinu křesel nezávislým kandidátům. Ve volbách se však i o tato "nezávislá" křesla ucházeli straníci a složení celé dolní komory je tak podle justice "nelegální".

Verdikty vyvolaly rozčarovaní u Muslimského bratrstva, které má v parlamentu skrz svou politickou odnož Strana svobody a spravedlnosti skoro polovinu křesel a v uplynulých měsících se přetahovalo o moc s vládnoucí armádou. Prezidentský kandidát Bratrstva Mursí ale řekl, že rozsudek je třeba respektovat. Ahmad Šafík verdikty označil za historické a před stovkami voličů ve čtvrtek zopakoval, že v případě zvolení ukončí chaos v zemi a po 16 měsících nepokojů obnoví pořádek.

Šafíka podporuje podnikatelská elita, která za starého režimu prosperovala, ti voliči, již si ze všeho nejvíc přejí konec nepokojů, ale i odpůrci islamistů. Expremiéra takto volilo i dost křesťanů (Koptů), představujících něco kolem patnácti procent obyvatel.

Minulý režim je sice persekuoval, jejich politici mnohdy kooperovali s rovněž utlačovaným Bratrstvem a ještě nedávno se hovořilo o partnerství islamistické strany s Kopty, přesto se nakonec zavádění práva šarí'a obávají víc než starých pořádků.

Vítězství bývalého vysokého armádního velitele by však mohlo vyvolat nové protesty těch, kdo jej považují za pozůstatek starého režimu či exponenta armády. Šafík se už vyjádřil, že demonstrace nebude tolerovat a okamžitě "nastolí pořádek".

Šarí'a v mezích zdravého rozumu?

Mursí by mohl počítat s podporou ultrakonzervativních salafistů i těch, kdo chtějí zajistit předání moci, ačkoli sympatie vůči němu nebo Bratrstvu nechovají. Ucházel se i o přízeň voličů, kteří v prvním kole dali hlas centristickým kandidátům a jejichž volba by teď mohla být rozhodující. Tito voliči se nyní mají rozhodnout mezi konzervativním islamistou a bývalým vojákem a mnozí tvrdí, že hlasovat vůbec nebudou.

Podpora Muslimského bratrstva od parlamentních voleb znatelně klesla. Zpronevěřilo se slibům, že nebaží po moci - až příliš se snažilo dominovat ústavodárnému shromáždění a nedlouho před prezidentskými volbami odvolalo dlouhodobou linii, že nepostaví kandidáta. Zůstává však ohromnou společenskou silou, i mezi vlažně smýšlejícími muslimy.

Vládnoucí armáda slíbila, že moc novému prezidentovi předá do 1. července. Analytici i západní diplomaté ale předpokládají, že velký vliv bude mít i nadále. Nespočívá totiž toliko ve zbraních, armáda přímo řídí řadu velkých firem a penzionovaní generálové působí v zákulisí mnoha dalších i ve státní správě.

Bývalý šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej na Twitteru upozornil, že z voleb prezidenta bez parlamentu a ústavy vzejde hlava státu s pravomocemi nejkrajnější diktatury. Některé hlasy pak za chabě maskovaný pokus znovu zavést výjimečný stav považují nedávno vydaný úřední dekret, který vojenské policii umožňuje ve volebním období zadržet civilisty. Zákon o výjimečném stavu v zemi platil tři desítky let a úřady se teprve nedávno rozhodly jeho platnost neprodloužit.