Egyptský prezident Muhammad Mursí si ve čtvrtek pomocí dekretů výrazně upevnil své mocenské postavení a zajistil ochranu současného parlamentu před předčasným rozpuštěním. Zbavil se zároveň i generálního prokurátora, který se v minulých měsících opakovaně stavěl proti němu. Po necelých pěti měsících v nejvyšším úřadu si Mursí udělil poslední slovo v prakticky všech politických otázkách. Ve čtvrtek se proti Mursího rozhodnutí konaly masivní protesty, při nichž bylo zraněno nejméně 15 lidí.
Muslimské bratrstvo, k němuž Mursí až do nástupu do nejvyšší funkce patřil, označilo prezidentovy kroky za osvobozující úder "proti justici z Mubarakovy doby", tedy z dlouholetého období vlády Husního Mubaraka. Opoziční skupiny je naproti tomu kritizovaly, označily je za "puč proti zákonnosti" a vyzvaly k celonárodním protestním demonstracím.
S ostrou kritikou Mursího postupu přišel také Vaíl Ghaním, který se stal symbolem loňské lidové revoluce v zemi. "Lid nedělal revoluci proto, že by chtěl diktátora," prohlásil na internetovém portálu youm7 muž, který se loni stal nejvlivnější osobností světa v každoroční anketě amerického časopisu Time.
Provádění prezidentových rozhodnutí nesmí napříště nikdo bránit. Jedním z dekretů totiž Mursí označil všechny své dekrety za nezrušitelné justicí či kterýmkoli jiným státním orgánem. Účinnosti tak opět nabývají i všechny prezidentovy dekrety, které justice dosud prohlásila za neplatné.
Mursí také zjevně nechce připustit, aby justice bránila upevňování pozic islamistů ve státních institucích. Dekretem proto stanovil, že "žádný justiční orgán nemá právo rozpustit parlament", který sepisuje novou ústavu. Ústavnímu soudu pak upřel právo rozhodnout o legitimitě ústavodárného výboru výboru, v němž dominují islamisté. Tento výbor byl totiž ustaven poslanci parlamentu, který byl mezitím rozpuštěn. Egyptské soudy se v současnosti zabývají žalobami proti složení tohoto stočlenného výboru, v němž je jen osm žen a osm křesťanů.
Téměř všichni liberální členové už ústavodárný výbor opustili na protest proti údajné neústupnosti islamistů a jejich neochotě ke kompromisům. Zástupci fundamentalistických uskupení, hlavně Muslimského bratrstva a radikálních salafistů, chtějí, aby hlavním zdrojem nové ústavy bylo islámské právo šaría a aby bylo více pravomocí v zákonodárném procesu uděleno náboženským učencům.
Prezident také odvolal z funkce generálního prokurátora Abdala Magída Mahmúda, kterého mnozí Egypťané považují za příliš spjatého se svrženým režimem a kritizují ho za osvobození představitelů bývalého režimu prezidenta Husního Mubaraka u soudů.
Veřejnost se domnívala, že se odvolaný Mahmúd postaral o to, že při procesech s představiteli Mubarakovy vlády, souzenými za tvrdý postup při loňských demonstracích, nebyly předloženy dostatečné důkazy. Mursí zároveň dalším dekretem nařídil opětovný soud s osvobozenými činiteli.
Střety mezi Mursího přívrženci a odpůrci
Nejméně 15 zraněných si vyžádaly střety přívrženců a odpůrců Mursího ve třech různých egyptských městech. Mursího kritici rovněž zapálili na několika místech sídla fundamentalistického Muslimského bratrstva.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová kvůli dekretům, které Mursímu zaručují prakticky neomezenou moc, vyjádřila obavy ohledně dodržování lidských práv v zemi.
Tisíce lidí z obou táborů po sobě začaly házet kameny před mešitou ve středomořském přístavu Alexandrie. Stalo se tak po pravidelných pátečních modlitbách. Podobné srážky vypukly i v jihoegyptském městě Asijút a v Gíze. Ve městech Suez, Port Saíd a Ismáílíja vzplály kanceláře Muslimského bratrstva, k němuž Mursí až do nástupu do nejvyšší funkce patřil. Demonstrace znepřátelených táborů se konají také v Káhiře.
