Mezi protesty
Egyptské volby pomalu začínají, potrvají do března
27.11.2011 17:41
Více než devět měsíců po únorovém svržení někdejšího dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka a po třech týdnech masových protivládních protestů směřuje nejlidnatější arabská země s asi 84 miliony obyvatel k přelomovým parlamentním volbám. Hlasování ale mohlo být na posledních chvíli přesunuto kvůli nedávným demonstracím s téměř 40 mrtvými a demisi vlády.
Ve dvoukolovém a tříetapovém hlasování do Lidového shromáždění, které začne 28. listopadu a skončí 10. ledna 2012, mají největší šanci uspět islamisté z Muslimského bratrstva, jež by se mohlo po více než 80 letech od svého založení dočkat velkého politického úspěchu.
Muslimské bratrstvo totiž po revoluci založilo Stranu svobody a spravedlnosti (FJP), která je hlavní složkou favorizované koalice Demokratické spojenectví. V zemi letos ostatně vzniklo mnoho nových stran a dlouhá desetiletá vládnoucí Národní demokratická strana (NDP) byla v dubnu rozpuštěna. Na rozdíl od říjnových voleb v Tunisku, které vyhráli islamisté, kandidují v Egyptě i radikální, tzv. salafistické strany, které chtějí vybudovat stát striktně založený na islámské náboženské orientaci a islámském právu (šaría).
Vedle tříetapových a dvoukolových voleb do dolní komory (Lidové shromáždění) se budou od 29. ledna do 11. března konat také tříetapové a dvoukolové volby do horní komory parlamentu, Poradní rady (Šúrá). Podle nových volebních zákonů je 498 poslanců Lidového shromáždění voleno na pět let podle kombinovaného systému (dvě třetiny podle poměrného systému a třetina v jednomandátových obvodech). Země je rozdělena do tří částí, které hlasují postupně vždy ve dvou kolech (proto jsou tři etapy voleb - aby nad jeho průběhem mohli volební komise a soudci snadněji dohlížet. ). Do Poradní rady se volí 270 členů na šest let, volební právo má na 50 milionů lidí starších 18 let, poprvé volí i Egypťané v zahraničí, jichž je na osm milionů.
Po těchto volbách by se měla začít vypracovávat nová ústava země a do konce června 2012 se mají konat prezidentské volby. Po nich by mělo vojenské vedení státu předat moc civilistům.
Protesty proti režimu prezidenta Mubaraka začaly 25. ledna a zejména na káhirské náměstí Tahrír přivedly statisíce lidí. Mubarak odstoupil po téměř třicetileté vládě 11. února, při protestech zemřelo na 850 lidí. Moc v zemi převzala Nejvyšší rada ozbrojených sil (SCAF) v čele s ministrem obrany Muhammadem Husajnem Tantávím, která pozastavila platnost ústavy, rozpustila parlament a v září oznámila, že výjimečný stav v zemi bude platit do 30. června 2012.
Březnové referendum schválilo změny ústavy, které například omezily prezidentský mandát na dvě čtyřletá období, změnily podmínky pro kandidaturu na prezidenta, zavedly soudní dohled nad hlasováním nebo změnily podmínky pro vyhlášení výjimečného stavu v zemi. Kampaň proti přijetí změn neúspěšně vedl například nositel Nobelovy ceny za mír Muhammad Baradej (požadoval novou ústavu), za přijetí změn naopak bojovalo islamistické Muslimské bratrstvo.
Volební favorité |
- Hlavním favoritem je nesourodá koalice Demokratické spojenectví na čele s islamisty ze Strany svobody a spravedlnosti (FJP), liberální Novou vafdistickou stranou či Stranou zítřka (Al-Ghad) opozičníka Ajmána Núra. Koalice měla původně přes třicet členů, nyní má jen asi deset (odešly mimo jiné některé radikální salafistické formace či levicová Strana Tagammu). V červnu založená aliance chce být mostem mezi islamistickými a ostatními formacemi a je složena ze tří proudů: islamistického, liberálního a levicově-centristického. Islamistická FJP vznikla letos v dubnu z podnětu Muslimského bratrstva a měla by mít civilní charakter. Vůdcem FJP je vysokoškolský profesor a člen bratrstva Muhammad Mursí, jeho zástupcem koptský křesťan Rafík Habíb. FJP údajně usiluje o respekt mezi muslimy a nemuslimy a je "oddáno pluralitnímu a demokratickému Egyptu". Podporuje ekonomiku volného trhu, hlavním zdrojem státních příjmů má být cestovní ruch. Postoj ohledně zavedení islámského práva (šaría) je nejasný: prý je pro, pokud "bude právo akceptováno velkou částí populace". Muslimské bratrstvo vláda v posledních 25 letech tolerovala jako náboženské sdružení, jako politická strana má působení od roku 1954 zakázáno. Jeho členové se proto voleb účastnili jako nezávislí, největšího úspěchu dosáhli v roce 2005, kdy získali na dvacet procent mandátů. Nová vafdistická strana je hlavní sekulární formací koalice. Strana vznikla v únoru 1978 jako následovnice strany Vafd, což byla nejstarší egyptská politická strana. Ta byla založena v 1918, stála v čele národně osvobozeneckého hnutí proti Britům a ovládala politický život do revoluce v roce 1952. Na kandidátkách formace se již od 80. let objevovali "nezávislí" z Muslimského bratrstva. - Liberálně-levicová koalice Egyptský blok na čele s Národním sdružením pro změnu nositele Nobelovy ceny za mír Muhammada Baradeje, Stranou svobodných Egypťanů telekomunikačního magnáta Nagíba Savirise či tradiční levicovou Stranou Tagammu vznikla v srpnu. Asi desetičlennou alianci poté opustilo několik menších uskupení. Proti spíše pravicově vnímanému Demokratickému spojenectví má být Egyptský blok levicovou a liberální alternativou, který prosazuje civilní demokratický stát a odmítá přeměnu Egyptu v náboženský stát. Vedle Savirisovy a Baradejovy formace je v koalici i levicová Národní pokroková unionistická strana (Strana Tagammu). Tu v roce 1976 založil člen vojenské junty, která v roce 1952 svrhla monarchii, Chálid Muhíaddín, později pro své vztahy s komunisty přezdíván "rudý major". Členem aliance je i liberální Demokratická fronta, kterou v roce 2007 založil spisovatel a exčlen bývalé vládnoucí Národní demokratické strany (NDP) Usáma Ghazalí Harb a bývalý ministr Jahjá Gamál. - Blok radikálně islamistických, tzv. salafistických stran Islamistické spojenectví vznikl letos na podzim odchodem několika formací z koalice Demokratické spojenectví. Tato koalice chce vybudovat stát striktně založený na islámské náboženské orientaci a islámském právu (šaría) a také mimo jiné požaduje zrušení mírové smlouvy s Izraelem a je proti uznání židovského státu. Hlavní salafistickou stranou je strana Núr (Světlo), k dalším členům koalice patří strana Asalá (Autenticita), strana Fazíla nebo Strana stavby a rozvoje. Tuto formaci založilo militantní islamistické Islámské seskupení (Gamá al-Islamíja), která má na svědomí v 90. letech řadu teroristických útoků v zemi, zejména proti zahraničním turistům. Hnutí salafíja bylo založeno v Egyptě koncem 19. století, kritizovalo odklon od "pravého islámu" a hlásalo návrat k islámskému právu (šaría). - K dalším koalicím patří třeba Koalice socialistických sil, kterou založilo několik socialistických a komunistických formací letos v květnu. Mimo hlavní koalice je prozatím levicová Arabská demokratická násirovská strana, která vznikla v roce 1992, nebo centristická a umírněně islamistická Strana středu (Vasat), která byla založena již v roce 1996 umírněnými muslimskými fundamentalisty a koptskými křesťany, zaregistrována byla až letos. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.