Egyptský soud označil palestinské radikální hnutí Hamas za teroristickou organizaci. Už letos v lednu egyptská justice označila za teroristické ozbrojené křídlo Hamasu, brigády Kásam. Před rokem pak Hamasu, který je ideologickou odnoží Muslimského bratrstva, zakázala působit na území Egypta.
Hamas, který ovládá palestinské Pásmo Gazy, je na seznamu teroristických skupin v USA i Evropské unii. Jeho programem je boj proti Izraeli. Jeho činnost postupně omezoval i Egypt, který mu před rokem zakázal činnost a nařídil zabavení veškerého majetku.
"Rozhodnutí egyptského soudu zařadit Hamas na seznam teroristických organizací je šokující a nebezpečné, jeho terčem je palestinský národ a jeho hnutí odporu," uvedlo hnutí v oficiálním prohlášení. "(Verdikt) nebude mít na hnutí Hamas žádný vliv", stojí v něm dále.
Za teroristické Egypt považuje i ideového souputníka Hamasu, Muslimské bratrstvo, které Egyptu vládlo po volbách po pádu bývalého prezidenta Husního Mubaraka. Po předloňském svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího ale upadlo v nemilost.
A právě vůdci zakázaného Muslimského bratrstva Muhammadu Badímu a jeho zástupci Chajrátu Šatirovi udělil egyptský soud doživotní tresty. Čtyři z celkem 18 souzených členů bratrstva dostali trest smrti. Soud došel k závěru, že všichni obžalovaní nesou odpovědnost za smrt demonstrantů během nepokojů v Káhiře v roce 2013.
Prokuratura muže vinila mimo jiné z vraždy, podněcování k násilí a držení střelných zbraní. Konkrétně se soud týkal demonstrace z 30. června 2013, kdy při nepokojích čtyři dny před svržením prezidenta Muhammada Mursího zemřelo 11 lidí a 91 utrpělo zranění.
Od svržení Mursího bylo pozatýkáno na 22 tisíc lidí, včetně většiny vedoucích členů Muslimského bratrstva. Badí už byl souzen několikrát, loni dvakrát dostal doživotní trest.
Mursí v roce 2012 sice zvítězil v prvních svobodných volbách v zemi, ale s pomocí bratrstva se pokusil o větší islamizaci společnosti. Tím vyvolal odpor liberálnějších Egypťanů, kteří se přitom velkou měrou podíleli na svržení předchozího letitého autoritářského režimu Husního Mubaraka. Nepokojů pak využila armáda k zásahu proti islamistům. Její faktický návrat k moci dovršilo loni v květnu zvolení exšéfa armády Abdala Fattaha Sísího prezidentem.
