Opěvovači a bubeníci spouštějí fanfáry, stráže stojí v pevném pozoru: přichází zazzauský emír. V oslnivé rudé róbě a bílém turbanu, obklopený dvořany a rádci a chráněný před sluncem velikým ceremoniálním slunečníkem. Nigérie je téměř půl století federativní republikou, ale tradiční monarchické útvary si dodnes drží velký význam, i když ne politickou moc.
Politické režimy se mění puč od puče, občanská válka (chtěla se odtrhnout Republika Biafra) stála život milion lidí, ale emírové přetrvávají a zůstávají zdrojem přinejmenším morální a kulturní autority, píše reportér BBC.
Až v poslední dekádě se politická situace poněkud uklidnila a civilní vláda je jakž takž stabilní, i díky stabilizujícímu efektu tradičních lokálních a regionálních vládců. Ačkoli mají emírové podle ústavy jen málo pravomocí, málokterý politik si troufá kandidovat do nějakého úřadu bez jejich požehnání.
Ještě před koloniální érou byli emíři absolutními vládci svých státečků na severu dnešní Nigérie, jejich moc se ustavila dvě století před příchodem islámu. Britští dobyvatelé pak emiráty plně začlenili do imperiální vlády a svěřili jim relativně velkou moc.
A po roce 1960 - "roce Afriky", kdy Nigérie získala podobně jako velká část kontinentu nezávislost - se mnohé vlády snažily emíry z politického života marginalizovat, ale i tak jim zůstává významný vliv.
"Stále si drží značnou moc v tom, kdo se dostane na který úřad, i když většinu tohoto vlivu zůstává za oponou," vysvětluje politolog Kabiru Sufi pro BBC.
Narozdíl od politiků neloupí
Zvlášť je to znát na muslimském severu země, kde jsou emíři vnímaní jako strážci náboženství a tradic. Málokterý "poddaný" jejich roli zpochybňuje. "Věřím svým tradičním vládcům, protože nám neloupí peníze," říká jeden z trhovců z města Kano s nevyslovenou kritikou moderních politiků.
"Věřím jim, že vybírají kvalitní politiky, co lidem pomůžou, a rád volím kandidáty, které doporučují," říká další. Tyto nálady jsou o to silnější před nadcházejícími parlamentními a lokálními volbami, političtí aspiranti se perou o místa na stranických kandidátkách ze všech sil.
Emír vchází do trůnního sálu za zvuku fanfár, za ním řada místních hodnostářů, a usedá na zlatý trůn. Po staletí se ceremoniální protokoly změnily jen málo. Muhammad Bello Shehu Idris byl v době vyhlášení nezávislosti Nigérie ředitelem školy, ale rodokmen mu přichystal jiný osud. Přes tři dekády je emírem v oblasti známé jako Zazzau, se sídelním městem Zaria.
"Je na nás, abychom řešili spory a udržovali mír ve společenstvích," vysvětluje reportérovi BBC. Ve volbách prý kandidáty přímo nepodporují. "Dáváme jim požehnání, aby měli respekt a byli připraveni sloužit lidem, kteří je zvolili."
Zůstávají tak z morálního hlediska nad politiky, kterým jen málo idealistů věří, že se dávají do veřejné služby z jiných než prospěchářských důvodů. Morální jistota, kterou emíři znamenají, hraje o to větší roli, víra v tradiční spirituální a náboženské hodnoty je v Nigérii stále významnou silou.
