Řezání hlav
Fanatičtí mohamedáni ohrožují křehkou demokracii Tuniska
26.08.2012 09:00
Tisíce radikálních muslimů skandují proti Židům. Ve městech v noci řádí mládež a protestuje proti "bezbožnému" umění. Zpočátku klidné protestní shromáždění se mění v pěstní souboje a znesvěcování tuniské vlajky. Tak vypadá řádění muslimských radikálů v Tunisku.
V místě, kde se zrodilo arabské jaro, probíhá přechod k demokracii plynuleji než v sousedních zemích. Na rozdíl od nich tu nevznikly žádné ilegální vojenské jednotky, které by toužily po moci, a brzdily tak celý proces. Hrozba se ale nečekaně vynořila jinde.
Ultrakonzervativním muslimům známým jako salafisté se nelíbí současná vláda umírněně islámské strany se sekulární podporou. Chtějí totiž tuto desetimilionovou severoafrickou zemi proměnit v přísně islamistický stát.
Tvrdé jádro tuniských salafistů tvoří maximálně několik desítek tisíc věřících. Ale jejich dobře organizované a časté protesty namířené proti všemu, co v jejich očích poškozuje islám, otřásají zemí a mobilizují nespokojenou a rozezlenou mládež daleko lépe, než se to daří oficiální opozici.
Experti varují, že ekonomické problémy země by mohly tento nábožensky zabarvený vztek přetavit do rétoriky opozičních lídrů.
Výkon tuniské ekonomiky loni poklesl o dvě procenta a nezaměstnanost se drží na osmnácti procentech, mezi mladými je ještě vyšší.
"Je bez debat, že nezaměstnanost zhoršuje situaci," říká William Lawrence z Mezinárodní krizové skupiny (ICG). "(Lidé) se dávají k salafistům, protože politicky, sociálně ani duchovně nemají žádnou lepší možnost."
Napětí, které bylo za vlády prezidenta Zína Abidína bin Alího drženo pod pokličkou, se dostává na povrch. Tím, že se salafisté náhle ocitli v atmosféře svobody slova, začali agresivně útočit na cokoliv, co podle nich uráží islám.
Jejich hlavním cílem jsou umělci, kteří si kladou provokativní otázky ohledně vztahu mezi náboženstvím a společností.
V červnu zveřejnily některé arabské televize drastickou scénu, kterou natočili tunisští islamisté, když řezali hlavu mladému Tunisanovi, které údajně přestoupil z islámu na křesťanskou víru.
Výstava Jaro v umění konaná v bohaté oblasti La Marsa vyvolala v červnu nepokoje, při kterých zahynul jeden člověk a stovka utrpěla zranění. Mnozí umělci tehdy svými díly, mezi kterými byly například obrazy ukamenovaných žen, poukazovali přímo na salafisty.
Členové vlády, vědomi si toho, že i oni sami byli kdysi předmětem perzekuce, a ze strachu z další radikalizace salafistů, našlapují kolem jejich akcí opatrně. To vládu vystavilo nejen obvinění, že není schopná zajistit stabilitu, ale i podezření z napomáhání extremistům.
Vypořádání se se salafisty není ale pro tuniskou vládu nic jednoduchého. Na rozdíl od Egypta, kde zformovali politické strany a jsou dnes součástí politiky, salafisté v Tunisku působí v mnoha rozdílných skupinách, které netvoří žádné sjednocené hnutí.
Hnutí se nezrodilo z ničeho. Jeho přívrženci se začali objevovat během vlády bin Alího, který aktivně potlačoval umírněné islamisty - ty, kteří jsou dnes ve vládě pod vlajkou Strany obnovy. Během jeho vlády imámy jmenoval stát a náboženské školy byly zavřeny.
Mnoho z těch, kterým byla politika bin Alího sekulární a francouzsky hovořící elity cizí, se obrátilo k striktní verzi islámu - salafistům z Arabského poloostrova.
Po pádu diktátorského režimu mohou nyní salafisté svobodně šířit své myšlenky po celé zemi. Například na univerzitě konzervativní studenti uspořádali měsíce trvající protestní akce proti omezení zahalování obličejů žen a nedostatku modliteben na půdě univerzity. Bojovali se sekulárními studenty, jednou také roztrhali tuniskou vlajku a nahradili ji svou vlastní s náboženskými symboly.
Podle zastánců nastolení islámského kalifátu v Tunisku zradila Strana obnovy zemi, když neprosadila, aby se islámské právo šaría stalo základem nové ústavy. Tvrdí, že šaríu si přeje většina obyvatel.
Třebaže se někteří představitelé salafistů od násilí distancují, pro sekulární zástupce tuniské elity jsou ztělesněním nebezpečí pro křehkou demokracii. Například manifestace, která se odehrála v květnu, znepokojila mnoho Tunisanů.
Tehdy se na čtyři tisíce salafistů shromáždilY před mešitou ve městě Kajruván, kde skandovali hesla na podporu vzniku islámského státu a podrobení Židů.
Účastníci demonstrací jsou ale v mnoha případech mladí lidé, kteří původně přišli vyjádřit svou nespokojenost s nedostatkem pracovních míst.
"Salafisté nemají odvahu vstoupit do politiky, protože to od začátku není nijak organizované hnutí, nemají ani jasně zformulované poselství," říká Samí Brahím, expert na islamistická hnutí, který vede kulturní centrum v La Marse. "Potřebujeme jen zdravou atmosféru, skutečné svobody a relativně fungující ekonomiku a salafistické hnutí upadne v zapomnění."
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.