Humanitární krize
Hladovějící děti na kliniku nedošly. Padaly vysílením
01.02.2017 05:30
Severovýchod Nigérie se po dobytí bašt Boko Haram ocitá v humanitární krizi. Nedostatek potravin a lékařské péče si podle nich již vyžádal mnoho životů. Nejhůře jsou na tom malé děti. Pokud se jim nedostane pomoci, může jich letos umírat až 200 denně.
Ti nejslabší v mnoha vesnicích už jsou mrtví. Dospělí leží vyčerpáni na zemi. Lidé, kterým zbyla síla, se vydali na několikadenní pochod k nejbližší klinice. Asi 200 dětí každý den umíralo hladem, až skoro žádné nezůstaly. Takto líčí situaci na severovýchodě nejlidnatější africké země humanitární pracovníci.
"Lidé přicházejí na naši kliniku po několikadenních pochodech žízniví a hladoví," řekla pracovnice Lékařů bez hranic (MSF) v nigerijském státě Borno Frauke Ossigová. "Nejhorší je, když vám řeknou, kdo z jejich rodiny byl příliš slabý na to, aby s nimi přišel," dodala.
MSF od loňského července provozuje kliniku ve městě Damboa. " Situace byla velice špatná. Lidé potřebovali pomoc. Jediná nemocnice v okolí byla během bojů zničena," řekla Ossigová. Lékaři bez hranic se nejprve zaměřili na zdravotní péči, ale brzy si uvědomili, že místní obyvatelé potřebují mnohem širší pomoc. " Lidé nemají v čem prát, nemají přikrývky na spaní, chybějí jim sítě proti komárům, je nedostatek pitné vody," dodala.
Obživa více než sedmi milionů lidí na severovýchodě Nigérie a v příhraničních oblastech sousedního Nigeru, Čadu a Kamerunu podle OSN závisí na humanitární pomoci. Více než 2,5 milionu osob je vysídlených a více než půl milionu dětí ohrožuje podvýživa." Několik set tisíc lidí může zemřít hlady," řekl pracovník OSN v Sahelu Toby Lanzer.
OSN odhaduje, že pomoc v oblasti si vyžádá asi 1,5 miliardy dolarů (37,9 miliardy korun). Konference s dárci se bude konat 24. února v Oslu. "Pokud mezinárodní společenství nezakročí, současná krize se zhorší a řešení situace bude dražší," řekl Lanzer, s tím, že migrace z Nigérie do Evropy je pravděpodobnější, pokud tito lidé ztratí veškerou naději na lepší budoucnost. Nigerijské armádě se sice podařilo dobýt bašty Boko Haram, ale země se potýká s nízkými cenami ropy a poklesem hodnoty měny, což ztěžuje řešení humanitární krize, píše DPA.
"Nikdy jsem si nemyslel, že uvidím vesnice, kde nežijí dvou, tří a čtyřleté děti, žádné děti nezůstaly naživu. V některých vesnicích dospělí jen leželi na zemi, chyběla jim veškerá síla," řekl Lanzer.
Podle Dětského fondu OSN zemře letos bez adekvátní pomoci až 200 dětí denně. Děti, kterým je méně než pět let, v této oblasti mají nižší imunitu a jsou náchylnější k nemocem, například k malárii. Zdravotnictví v regionu je v důsledku bojů s Boko Haram ve velmi špatném stavu. Dětem chybí očkování, a tak vypukla epidemie spalniček. Zaznamenáno bylo i několik případů dětské obrny, jejíž vymýcení na africkém kontinentu bylo ohlášeno před dvěma roky.
Humanitární pracovníci musí být stále obezřetní, protože islamisti nadále páchají smrtelné útoky. Vzhledem ke špatné bezpečnostní situaci je mnohdy zapotřebí vojenský doprovod či letecká doprava a pomoc se tak potřebným dostává pomalu.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.