Mnoho Neafričanů má černý kontinent stále spojený hlavně s bídou názorně reprezentovanou hladovějícími dětmi s nafouklými bříšky, jejichž nožičky a ručičky jsou jen kůží obalenými kostmi. Afrika však má mnoho podob. Jednou z nich je dramaticky se zvyšující počet otylých lidí.
Afrika je kontinent plný paradoxů. Zatímco miliony dětí hladovějí a kluci ve slumech hrají fotbal v prachu a blátě s "míči" spletenými z hadrů, děti v lépe situovaných rodinách posedávají u televizí a počítačů. Ládují se čipsy a sladkostmi a vše zapíjejí colou a dalšími vysokoenergetickými nápoji. A tloustnou a tloustnou.
Nejrůznější fastfoodové řetězce otevírají své pobočky všude, kde kyne nějaký zisk. A protože bývají relativně levné a současně jsou znakem moderní doby a luxusu, lákají stále více zákazníků. Zaskočit alespoň o víkendu do podobné občerstvovny a nacpat si tam břicha až k prasknutí se pro rodiny ze střední třídy stává téměř povinným rituálem – symbolem stavu.
Rozrůstající se střední třída žijící ve městech miluje pivo a pečené maso, pokud možno ve velkém množství. A současně se ti zámožnější stále méně a méně pohybují.
V Africe dnes žije o 35 procent více lidí s nadváhou než před dvaceti lety, zjistilo Mezinárodní sdružení pro studium obezity (IASO). Tloušťka a s ní spojené nemoci dramaticky přibývají. Ústav pro výzkum srdečních chorob v Ugandě ve své prognóze varuje, že selhání srdce kvůli nadváze bude za deset let nejčastější příčinou úmrtí Afričanů – ještě před malárií a AIDS.
V nejlidnatější zemi Afriky, Nigérii, má nyní šest až osm procent ze 140 milionů obyvatel nadváhu. V Keni, kde hlady trpí setrvale zhruba polovina z 38 milionů obyvatel (sousední Somálsko už měsíce sužuje hladomor), je za tlusté označováno zhruba 12 procent lidí. Keňské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že pět ze 120 dětí trpí nejhorší formou cukrovky, již způsobuje právě otylost.
V řadě zemí černého kontinentu má nadváhu každý druhý či třetí obyvatel, tvrdí čerstvá studie Světové zdravotnické organizace (WHO).
Paradoxní je, že sklony k tloustnutí můžou mít i chudší lidé. Hlavně v městských aglomeracích, jež se v Africe rozrůstají jako nikde jinde na světě, je chronický nedostatek ovoce a zeleniny. Navíc bývají dost drahé. Kdo má hlouběji do kapsy, plní si tedy často břicho různými moučnými výrobky, vejci a podobně, jež jsou cenově nejdostupnější. Jen málo Afričanů konzumuje doporučená množství ovoce a zeleniny, varovali nedávno experti na mezinárodní agrární konferenci v senegalském Dakaru.
Problém také je, že tlustí lidé jsou v Africe tradičně považováni za úspěšné. Mají zjevně dost peněz na to, aby se dosyta najedli. A svá velká břicha rádi vystavují na odiv. Štíhlí či hubení lidé naopak vzbuzují podezření, že jsou nejen chudí, ale i nemocní. Přesně tak vypadají ti, kdo mají AIDS.
Je něco krásnějšího, více sexy, než být tlustý? Asi ne, alespoň v myšlení mnoha Afričanů – ještě i dnes. Někde už s touto praxí skončili, ale v některých zemích, hlavně v západní Africe, rodiče stále cíleně vykrmují dívky, aby byly pokud možno co nejmacatější. Široké boky a tlustý zadek jsou nejen znakem blahobytu, ale i sexy. Big Hips, Big Bumps – o takových ženách muži (prý) sní. Někde existovaly speciální, státem podporované výkrmny, kam se děvčata posílala. Teprve nedávno je zrušili třeba v Mauritánii.
Podvýživa versus obezita. Nezměrná bída versus bohatství. Též na tomto poli je Afrika kontinentem extrémů a paradoxů.
