Sex mimo manželský svazek je součástí každodenního života v Egyptě, jen o tom nikdo nemluví. Téměř nikdo. Režisérka Inása Dighijdíová patří k málu těch, kdo se odváží to veřejně říct. A konzervativní muslimové by ji za to nejraději hned zbičovali.
Dighijdíová prohlásila něco, co je samozřejmé: "Sex je osobní svoboda. Platí v manželství i mimo ně. Člověk nemusí být sezdaný, aby měl sex." Filmařka to uvedla v Shababtalk, což je talkshow mezinárodního vysílání Deutsche Welle, jež se obrací i na mladé lidi v arabském světě.
Pro mnoho obyvatel Blízkého východu nejsou ale Dighijdíové slova samozřejmá. Znamenají skandál, její výpověď vyvolala bouři rozhořčení. Významní muslimští intelektuálové i duchovní reagovali mimo jiné výroky, že mimomanželský sex není slučitelný se svědomím muslimů, že kdo ho povoluje, koná proti koránu, bibli i tóře.
Jeden z profesorů na renomované Univerzitě al-Azhar v Káhiře řekl v televizním vysílání, že režisérka propaguje pornografii odporující všem nebeským zákonům. Známý egyptský právník vyzval tamní ministerstvo vnitra, aby se postaralo o to, aby Dighijdíovou zbičovali.
Její kritici požadují, aby vzala svá slova zpět. Nevyslovenou hrozbou v pozadí je, že pokud to neudělá, mohla by být považována za odpadlici od islámu. Podle mínění radikálních muslimů je za to trest smrti.
Objevily se ale i hlasy, které Dighijdíovou podporují. Například novinář Džihád Abdel Moneím v poměrně liberálním egyptském deníku al-Wafd napsal: "Inas nelže a nic nepřikrášluje." Mimomanželský sex v Egyptě je podle něj běžný, protože mnoho mladých lidí si sňatek jednoduše nemůže dovolit. Navíc, dodává, země má naléhavější problémy než sexuální morálku své mládeže.
Dighijdíová vysvětlila uplynulou neděli svůj postoj v další talkshow: "Neřekla jsem, že předmanželský sex je halal (podle islámských zásad povolený). Nejsem ani hloupá, ani nevěřící, znám dobře své náboženství. Mám na to však svůj vlastní názor." To ovšem podle režisérky neznamená, že by nesezdaní lidé měli sex provozovat.
Dvaašedesátiletá Dighijdíová vyvolávala v minulosti ve zemi na Nilu opakovaně kontroverze. V centru jejích filmů bývají ženská práva a sexualita. Podle některých krajanů je feministka, která bojuje za práva svého pohlaví, zatímco jiní jsou přesvědčeni, že si buduje slávu na laciných intimních scénách. Islámští radikálové to vidí jednoduše - měla by zemřít.
Už před lety ji proto zapsali na seznam prominentních potenciálních obětí.
Dighijdíová na kritiku o přemíře sexu ve svých filmech mimo jiné argumentuje, že sex je hlavní hybnou silou lidského chování. Jí natáčené scény by prý mužskému režisérovi prošly bez mrknutí oka.
Scénář ke svému zatím poslednímu snímku Mlčení musela roku 2012 na příkaz cenzury v Káhiře přepsat. Film je o dívce, již zneužíval její otec. Úřady Dighijdíovou dotlačily ke změnám v zápletce tak, aby pachatelem byl duševně nemocný. Takový člověk není reprezentativní pro mužskou populaci v Egyptě.
V jednom průzkumu mezi egyptskými studenty z roku 2013 uvedlo 33 procent mladíků a 25 procent dívek, že měli sex před svatbou. Někteří se snaží zákaz obcházet tím, že podepíší neoficiální svatební smlouvu nazývanou urfi (hanlivě se jí někdy říká "fucking paper").
Podepisuje ji pár a nejméně dva svědci. Lze tak učinit proti vůli rodičů, ale stát ji oficiálně neuznává.
Urfi může sice ukonejšit svědomí, ale pro ženu je to spojeno se značnými riziky. Dítě za takových podmínek počaté platí před zákonem za nemanželské. Pokud se pár rozejde, nemá muž žádnou vyživovací povinnost. Muž může před svou další partnerkou držet vztah v tajnosti, zatímco pro dotyčnou nešťastnici nastává martýrium při hledání nového partnera. Až na naprosté výjimky chtějí Egypťané za choť jen pannu.
