Umírněně islamistická Strana obnovy (Hizb An-Nahdá) prý zatím vede při sčítání hlasů z nedělních voleb v Tunisku. V již sečtených volebních obvodech získala zhruba čtyřicet procent hlasů.
Strana obnovy odhadla, že získá 60 až 65 křesel z celkových 217. Podle nejmenovaného zástupce strany údajně získala i nejméně devět z celkových 18 křesel, o kterých hlasovali Tunisané v zahraničí.
Podle dílčích výsledků z některých obvodů, které zveřejnil tuniský rozhlas, se daří také středolevému Kongresu pro republiku (CRP). Jeho vedení prohlásilo, že odhaduje zisk na 15 procent, tedy asi 30 křesel.
Předvolební průzkumy dávaly dobré šance také liberální Demokratické pokrokové straně (PDP). Ta se od ostatních uskupení během volební kampaně odlišila mimo jiné tím, že odmítla vytvoření koalice se Stranou obnovy Rašída Ghannúšího, který se vrátil z exilu.
Historického hlasování, v němž se o 217 křesel v ústavodárném shromáždění ucházelo přes 11 tisíc kandidátů z 81 stran, se podle volební komise zúčastnilo asi 90 procent oprávněných voličů. Podle pozorovatelů EU se volby uskutečnily bez větších problémů, i když na některých místech museli voliči čekat i několik hodin.
Čekání na hlasování ani na výsledky Tunisany netrápí. "Jsme trpěliví, čekali jsme 50 let, nyní můžeme počkat ještě 24 hodin. To je logické," smál se jeden z dotázaných na ulici v metropoli Tunisu.
Americký prezident Barack Obama ocenil tuniskou revoluci, která podle něj změnila běh dějin. "Tolik tuniských občanů pokojně protestovalo v ulicích a na náměstích, aby požadovali svá práva, a nyní se postavili do fronty, aby mohli hlasovat a rozhodnout o své budoucnosti," uvedl Obama podle prohlášení vydaného Bílým domem.
Předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek nedělní volby označil za "ohromný úspěch". V prohlášení zaslaném novinářům vyjádřil uspokojení nad tím, že "první demokratické volby v Tunisku" se odehrály bez násilností, a podotkl, že zemi příští týden navštíví.
Úkolem ústavodárného shromáždění bude během ročního funkčního období vypracovat novou ústavu, vybrat prozatímní vládu a stanovit termín řádných voleb parlamentu a prezidenta. Bývalý autoritářský šéf státu Zín Abidín bin Alí, který zemi vládl 23 let, odstoupil kvůli lidovým bouřím před devíti měsíci a uprchl do zahraničí.
