Miliardy létají vzduchem
Kolik si nahrabal Mubarakův klan. Divoké spekulace

Podle některých odhadů z poslední doby bývalý egyptský prezident Husní Mubarak a jeho synové Gamál a Alá nashromáždili jmění ve výši až 70 miliard dolarů (přes 1,2 bilionu korun), což by bylo více, než má zakladatel firmy Microsoft a jeden z nejbohatších lidí planety Bill Gates.

Přestože podobná, ničím nepodložená a možná naprosto fantaskní tvrzení byla jedním z hnacích motorů protestů, které v pátek vyvrcholily svržením Mubaraka, je velmi složité odhadnout skutečnou hodnotu jeho majetku. A ještě složitější bude získat jej zpět, píše agentura AP.

"Mubaraku, řekni nám, odkud jsi vzal těch 70 miliard dolarů!" skandovali protestující na protivládních demonstracích v uplynulých týdnech, než se muž, který zemi vládl téměř 30 let, podvolil, opustil úřad a odešel z Káhiry údajně do letoviska Šarm aš-Šajch.

Rodina bývalé egyptské hlavy státu se nikdy veřejně nevyjadřovala ke svému majetku. Podle jednoho z káhirských odborných středisek činil Mubarakův oficiální měsíční prezidentský plat včetně benefitů v letech 2007 a 2008 jen 4,750 egyptských liber (asi 14 500 korun).

Dohady o mnohem větším majetku, než na jaký by si mohl kdy vydělat svým platem, jako třeba o nemovitostech v Británii, ve Spojených státech i v jiných zemích, podpořily vřelé vztahy mezi Mubarakovou rodinou a egyptskými podnikatelskými elitami. Prodej státních podniků a půdy, který začal v 90. letech minulého století, byl podle některých hlavním zdrojem obohacení pro obě strany.

"Privatizace... je největší korupční proces v Egyptě během celých jeho dějin, od doby faraonů až do dneška," říká ekonom Ahmad Saíd Nadžár.

V Mubarakově Egyptě, kde 40 procent z asi 80 milionů obyvatel musí přežít se dvěma nebo méně dolary na den, byla korupce téměř všudypřítomná. Podle kritiků se díky ní vrcholní představitelé režimu a část podnikatelů obohacovali na úkor prostých lidí.

Řada právníků a nevládních skupina teď požaduje, aby nejvyšší státní zástupce zahájil vyšetřování rodiny Mubaraka a jeho bohatých přátel. Změna režimu na některé z nich již citelně dolehla, mnoho bývalých vládních činitelů má zákaz vycestovat ze země a čtyřem bývalým ministrům byly zmrazeny účty.

O tom, jak daleko vyšetřování dojde a zda přinese skutečné výsledky, rozhodne zejména politická vůle předních vojenských činitelů, kteří zemi povedou během přechodného období.

Mubaraka se zatím asi nejvíce dotklo rozhodnutí Švýcarska o zmrazení všech účtů, které by mu v bankách alpské země mohly patřit. Podle britského listu Sunday Times zahájil pátrání po účtech bývalého prezidenta také britský protikorupční úřad.

Vedle Mubaraka padá největší podezření na jeho mladšího syna, sedmačtyřicetiletého Gamála. Ten se vedle svých politických aktivit ve vedení vládnoucí Národní demokratické strany věnoval také podnikání. Podle dostupných informací vlastní šestiposchoďovou budovu v londýnské luxusní čtvrti Knightsbridge a podíl v pobočce jedné z egyptských investičních bank. Jeho skutečné jmění však je podle odhadů o poznání větší.

Hlavní zodpovědnost za to, zda se majetek Mubarakovy rodiny a jejich společníků podaří dohledat, leží na egyptských vyšetřovatelích, říká Daniel Thelesklaf ze švýcarského střediska, které se problematikou zabývá.

Poté co egyptská strana učiní první kroky, bude prý možné, aby Švýcarsko zveřejnilo bankovní informace, což je začátek cesty k navrácení majetku.

Znovuzískávání majetku se pro státy podle Thelesklafa stalo v posledních letech jednodušší díky mezinárodním protikorupčním úmluvám. Část majetku tímto způsobem zpátky dostaly například Haiti nebo Nigérie. "Když to mohla dokázat Nigérie, může to dokázat i Egypt," je přesvědčen Thelesklaf.