Libyjské úřady vydaly zatykače na 37 osob podezřelých ze spáchání útoků na klíčové ropné přístavy na východě země a na vojenskou základnu na jihu Libye. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na zdroj z úřadu generálního prokurátora.
Tento zdroj potvrdil pravost zatykačů, které jsou datovány 2. ledna a ve čtvrtek se objevily na facebooku. Zatykače se týkají 31 členů čadské a súdánské opozice v Libyi a šesti libyjských občanů. Všichni jsou hledaní v souvislosti s útoky na ropná zařízení, vojenskou základnu a rovněž kvůli účasti v bojích mezi znepřátelenými stranami v zemi.
Libye se od svržení dlouholetého vůdce Muammara Kaddáfího v roce 2011 nevzpamatovala z chaosu. O vládu kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, který má podporu Libyjské národní armády (LNA) generála Chalífy Haftara, neuznává vládu v Tripolisu, jež má podporu OSN.
Mezinárodní konference o budoucnosti Libye loni v listopadu, na níž se po půl roce opět sešli lídři obou znesvářených táborů libyjského konfliktu, skončila bez dohody. Politického a bezpečnostního zmatku v zemi využívají islamistické skupiny, které v posledních letech uskutečnily mnoho krvavých útoků. Do nepřehledné situace se zapojili i bojovníci ze sousedního Čadu a Súdánu. Znepřátelené libyjské strany se často vzájemně obviňují z najímání žoldáků ze subsaharské Afriky.
Mezi libyjskými občany, na které byly vydány zatykače, je i Abdal Hakím Belhadž, povstalecký velitel, který pomáhal svrhnout Kaddáfího a nyní je islamistickým politickým vůdcem. Británie se loni v květnu omluvila právě Belhadžovi a jeho manželce za roli svých tajných služeb při jejich únosu v roce 2004 v Thajsku a následném převozu do Libye. Tam byli Belhadž a jeho žena následně mučeni členy Kaddáfího bezpečnostních sil.
Další hledanou osobou je Ibráhím Džasrán, který velí východolibyjským milicím. Rada bezpečnosti OSN loni v září umístila Džasrána na seznam osob, kterým by měl být zmrazen majetek a pro které platí zákaz cestování.
