Mauritánie konečně kriminalizovala otrokářství

Mauritánský parlament přijal zákon, který poprvé v dějinách země kvalifikuje otrokářství jako trestný čin a stanovuje za ně ostré sazby vězení.

Otroctví a otrokářství jako takové bylo sice oficiálně zrušeno v roce 1981 (sic!), avšak v odlehlejších částech země otrokářská praxe přetrvává. Poslanci i humanitární organizace věří, že kriminalizace těchto praktik konečně umožní účinnější boj s nimi.

Podle nového zákona, který byl včera pozdě večer jednomyslně schválen, budou osobám usvědčeným z otrokářských činů hrozit tresty vězení od pěti do deseti let nepodmíněně.

Zákon zakazuje veškerou uměleckou nebo kulturní tvorbu obhajující nebo vychvalující otrokářství a stanovuje za takové činy trest dvou let vězení. Dokonce pamatuje sankcemi na úředníky, kteří by přehlíželi otrokářské praktiky v rajonu své působnosti.

Návrh zákona byl zpočátku ochránci lidských práv označován za nedostatečný. Během legislativního procesu však doznal řadu dodatků a jeho koncepce byla značně přepracována.

Poslanci například zřetelně zpřísnili tresty za porušování zákona a prosadili mnohem ostřejší a jednoznačnější definici otrokářství a jeho praktik.

Organizace SOS-Esclavage ("SOS-Otroctví") je s přijatou verzí zákona spokojena. "Po tomto zákoně jsme volali již dlouhou dobu a jsme šťastni, že jej národní shromáždění schválilo," uvedl předseda organizace Búbakar uld Masúd.

Podle jeho odhadů žije v současnosti v Mauritánii až 600 tisíc otroků, což by odpovídalo téměř dvaceti procentům celkové populace. Většina pracuje jako nevolníci. Tato čísla jsou však jen těžko ověřitelná.

Otroctví, osobní nesvoboda a vlastnická závislost na někom jiném není na planetě ani zdaleka věcí minulosti. Především některé země Arabského poloostrova otroctví a otrokářství do značné míry tolerují.

Jsou rovněž důkazy o obchodu s černošskými dětmi v zemích kolem Guinejského zálivu, které bývají obchodníky prodány do islámských oblastí Sahelu a do Arábie. Černošské děti sloužívají v rodinách jako osobní sluhové, a pokud připadnou ženské části rodiny, bývají vyklešťovány.

Případ Mauritánie, jedné ze tří islámských zemí, která uznává Izrael a je americkým spojencem ve válce proti islámskému terorismu, je svým způsobem ojedinělý, že problém otroctví pojednává takto otevřeně.

Na pozadí nového zákona je třeba vidět i odvěké spory v Mauritánii mezi čistě arabskou populací (asi třetina), která tvoří hlavní část vládnoucí elity, černošskými národy (také třetina) a míšenci.

Ilustrační snímek.

Foto: archiv