Mosambik slaví. Po mnohaletém úsilí konečně mohl být oficiálně prohlášen za zemi zbavenou nášlapných min. Stalo se tak i díky šikovým pomocníkům - krysám.
Jihoafrický stát je podle organizace Halo Trust první masivně zaminovanou zemí, která se těchto zákeřných zbraní dokázala zbavit. Právě Halo Trust odminovávací proces vedl. Celkem bylo odstraněno 171 tisíc min na 1 118 minových polích
Práce začaly v roce 1993 a byly financovány mimo jiné Spojenými státy a Velkou Británií. V průběhu let finanční zdroje vysychaly. Současně úsilí odminovávačů komplikovala období dešťů, během kterých musely být práce pravidelně přerušovány. Miny se obvykle nacházely pět centimetrů pod zemí. Nacházeny byly zbraně sovětské i americké výroby, píše The Guardian.
Na počátku 90. let v Mosambiku umíralo kvůli minám asi 600 lidí ročně, v roce 2013 už to bylo "jen" třináct.
Nášlapné miny začaly být na mosambickém území rozmisťovány v 60. letech, kdy zuřila válka za nezávislost na Portugalsku. Mezi lety 1977 až 1992 následovala občanská válka. Miny se zakopávaly po okrajích měst, kolem přehrad, elektrického vedení nebo železničních mostů.
"Teď jsem bez práce," žertoval Albert Augusto, ředitel Národního odminovávacího institutu. Přiznává, že nelze vyloučit, že někdo někde na minu narazí - nejsou žádné mapy jejich rozmístění. Všechna minová pole jsou ale podle něj zlikvidována. Nebezpečnou nadále zůstává jen hranice se Zimbabwe, kterou sousední země v 70. letech zaminovala, aby zabránila pronikání guerillových bojovníků.
Na odminovávání Mosambiku se podílely i krysy. Belgická nezisková organizace APOPO jejich vytříbený čich využívala v několika provinciích. Výhodou krys je, že stejnou plochu dokáží prozkoumat mnohem rychleji než člověk.
Mosambik se k likvidaci nášlapných min zavázal ratifikací takzvané ottawské smlouvy. Ta svým signatářům zakazuje jejich použití, skladování i výrobu. Dosud se k ní připojilo 162 zemí. Nepatří mezi ně například Rusko, USA a Čína. Mezi nejvíce zaminované státy patří například Angola nebo Kambodža.
