Desetitisíce stoupenců i odpůrců sesazeného egyptského prezidenta Muhammada Mursího se shromáždily na různých místech zejména v metropoli Káhiry. Demonstrace, které svolalo Mursího konzervativní Muslimské bratrstvo, což je nejsilnější politické hnutí v zemi, i Mursího oponenti z liberální organizace Tamarod probíhají podle záběrů televizních stanic zatím v poklidu.
Od středy, kdy Mursího svrhla armáda, v zemi panuje napětí. To umocnily páteční nepokoje, provázené potyčkami mezi exprezidentovými stoupenci a odpůrci, při nichž zahynuly desítky lidí.
Mursího stoupenci se tradičně sešli ve čtvrti Nasr u tamní velké mešity a Káhirské univerzity. Odpůrci pak skandovali protimursíovská hesla před prezidentským palácem. Tradičně také v počtu několika desítek tisíc ovládli náměstí Tahrír, kde začaly před dvěma lety demonstrace, jež vedly k pádu režimu někdejšího prezidenta Husního Mubaraka.
Armádní síly z obav před novými potyčkami se rozhodly posílit jednotky ve městě, nad metropolí přelétávaly vrtulníky.
V zemi dál vládne také nejistota kolem dalších kroků armádou dosazeného prozatímního prezidenta Adlího Mansúra, který se stále neodhodlal jmenovat novou přechodnou vládu. Ta by měla do roka zemi dovést k parlamentním a prezidentským volbám.
V sobotu se objevily informace, že se Mansúr chystá jmenovat bývalého generálního ředitele Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a proreformního politika Muhammada Baradeje premiérem. Pak ale kvůli odporu nejen Muslimského bratrstva, ale i dalšího muslimského hnutí Núr, od svého záměru ustoupil.
V Egyptě se teď podle všeho vyjednává o možném kompromisu. Muslimské bratrstvo nechce ale slyšet o ničem jiném, než o návratu Mursího do čela země. Na neděli vyzvalo k dalším demonstracím, které mají vynutit Mursího propuštění z vězení a jeho opětovné uvedení do prezidentské funkce.
Baradej v rozhovoru pro německý týdeník Der Spiegel řekl, že Muslimské bratrstvo by se mělo podílet na dalším politickém vývoji země, pokud ovšem bude respektovat demokracii. Zároveň tvrdil, že sesazení Mursího armádou nebylo státním převratem. Zdůvodnil to údajným argumentem, že do ulic egyptských měst vyšlo "20 milionů lidí", kteří středeční zákrok armády podpořili.
Na Sinajském poloostrově ozbrojenci zaútočili na bezpečnostní stanoviště, které chrání ropovod poblíž Izraele a pásma Gazy. Jde patrně o další součást narůstajících nepokojů po Mursího sesazení.
