Severoatlantická aliance převezme velení nad veškerými vojenskými operacemi, které mezinárodní společenství vede pod mandátem Rady bezpečnosti OSN vůči libyjskému režimu Muammara Kaddáfího. Dohodla se na tom podle diplomatů Severoatlantická rada, tedy nejvyšší rozhodovací orgán aliance.
Český velvyslanec při NATO Martin Povejšil řekl, že rozhodnutí znamená, že 28členná aliance v rozmezí dvou až tří dnů převezme operační úkoly koalice.
Šéf aliance Anders Fogh Rasmussen v prohlášení zveřejněném na webu NATO uvedl, že Severoatlantická rada pověřila velitele aliančních sil, aby s okamžitou účinností začal vykonávat tuto operaci.
"Naším cílem je chránit civilisty a oblasti obývané civilisty, které jsou pod hrozbou útoků ze strany Kaddáfího režimu," podotkl Rasmussen s tím, že aliance bude respektovat všechny aspekty rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Právě ta vojenské operace na ochranu civilistů v Libyi umožnila.
NATO se nejprve zapojilo do vynucování zbrojního embarga vůči Libyi u jejích břehů a později se připojilo k prosazování bezletové zóny nad touto severoafrickou zemí. Ještě před aliancí proti cílům v Libyi začala útočit mezinárodní koalice, jejímž členy jsou i některé členské státy NATO, kupříkladu USA či Francie.
Na rozdíl od některých jiných členských zemí NATO Česko již dříve uvedlo, že nemá v plánu přímé zapojení do operace proti Kaddáfího režimu - tedy například vyslání nějakých vlastních letadel či dalších prostředků.
Nedělní rozhodnutí Severoatlantické rady bylo podle Povejšila přijato po hladké diskuzi. V minulých dnech však operace v Libyi vyvolávaly v alianci rozporuplné reakce. To se promítlo i do zdlouhavých a vypjatých vyjednávání. Hodně otázek a obavy zaznívalo hlavně od Turecka, tedy jediného muslimského státu v NATO.
Situace bude jasnější v úterý
Ankara chtěla omezit rozsah případných operací proti libyjské infrastruktuře a vyhnout se obětem mezi muslimským obyvatelstvem Libye. I kvůli tureckému postoji aliance nejprve schválila jen prosazování zbrojního embargo, což znamená nasazení letadel a hlavně lodí kolem libyjského pobřeží s cílem zabránit tomu, aby se do Libye dostávaly zbraně.
Až o několik dní později se spojenci dohodli i na prosazování bezletové zóny nad Libyí. Podle dnešního prohlášení kanadského generála Charlese Boucharda, který stojí v čele aliančních operací v Libyi, už alianční síly v tomto směru na severu Afriky působí.
Francie, která byla od začátku akcí vůči režimu libyjského vůdce Muammara Kaddáfího hodně aktivní, podobně jako mnozí další chtěla, aby aliance poskytla operacím velící struktury, avšak politickou kontrolu měla podle ní zastávat skupina složená z členů mezinárodní koalice. Její součástí měli být i zástupci Ligy arabských států, což mělo vyjádřit podporu arabského světa.
Konkrétní řešení má být jasnější po úterní mezinárodní konferenci v Londýně, kde se setkají zástupci více než tří desítek zemí angažujících se proti Kaddáfího silám. Budou tam i zástupci OSN, Ligy arabských států či Africké unie. "Budeme jednat v úzké spolupráci s našimi mezinárodními i regionálními partnery, abychom chránili Libyjce," řekl Rasmussen.
