Touha po pomstě místní armádě je hlavním důvodem, proč Nigerijci vstupují do řad islamistických milic Boko Haram. Vyplývá to ze společné studie nevládních organizací z Finska, Rakouska a Jihoafrické republiky. Průzkum mezi bývalými členy radikální skupiny rovněž ukázal, že na rozdíl od vžité představy ženy radikálům neslouží jen jako služky, sexuální otrokyně či sebevražedné atentátnice, ale často zaujímají vysoké pozice v hierarchii a účastní se i přímých bojů.
Téměř 60 procent bývalých bojovníků Boko Haram, kteří se zúčastnili studie, uvedlo touhu po pomstě jako hlavní motiv svého vstupu do milic, které sedm let terorizují obyvatele severovýchodu Nigérie i sousedních států. Pro některé z respondentů to byl důvod jediný. Dalšími důvody, proč se přidali k islamistům, byla podle studie víra, chudoba a nedostatek práce a vzdělání.
"Zabíjejí (vojáci) nevinné lidi, kteří nejsou členy (Boko Haram)... Myslím, že to dělají schválně," uvedl jeden z bývalých členů radikální skupiny. Podle něj chtějí vládní vojáci docílit toho, aby se pozůstalí po obětech přidávali k islamistům, a oni tak měli dál s kým bojovat a udrželi si svou práci.
Autoři studie varovali Nigérii, že její protiteroristická strategie je v mnohých ohledech kontraproduktivní a vhání často do řad milic další bojovníky.
Řada mezinárodních organizací v minulosti Abuju obvinila z porušování lidských práv na severovýchodě země, kde milice Boko Haram působí. Podle Amnesty International v souvislosti s bojem proti islamistům, kteří v nigerijském státě Borno proti ústřední vládě bojují od roku 2009, zahynulo ve vazbě už kolem sedmi tisíc lidí včetně dětí. Někteří byli zabiti, další zemřeli hlady, udusili se v přeplněných celách či zemřeli v důsledku nedostatečné lékařské péče.
Zatímco v nejužším vedení Boko Haram a v oblasti výcviku působí především muži, ženy často zaujímají vysoké pozice v oblasti verbování nových bojovníků a ve zpravodajské oblasti. Čtyři z deseti dotázaných bývalých členek radikální skupiny se účastnily přímých bojů s nigerijskou armádou. Domácí práce jako vaření či uklízení podle nich prováděly jak ony, tak muži.
Konflikt na severovýchodě Nigérie si vyžádal od roku 2009 již 20 tisíc obětí a 2,6 milionu lidí uteklo ze svých domovů. Nájezdy islamistů postihly také sousední země a řadu teroristických útoků milice Boko Haram spáchaly i v jižnějších částech Nigérie včetně metropole Abuje. Proti radikálům nebojuje jen Nigérie, ale i okolní státy Čad, Niger a Kamerun. Čad a Niger tento týden oznámily, že při společných operacích od července letošního roku zabily 126 radikálů.
