Je to oválný list s hořkou chutí, jehož žvýkání rozvazuje ústa a vyvolává pocity euforie a bdělosti. Lehce omamnou východoafrickou rostlinu kát kvůli povzbudivým účinkům žvýkají stovky let lidé v takzvaném Africkém rohu a v některých částech Blízkého východu. Existují ale domněnky, že z peněz za prodej kátu by mohly být financovány teroristické skupiny, napsal zpravodajský server CNN.
Přestože rostlinný stimulant je v některých západních zemích včetně USA zakázán, vysoká poptávka somálských exulantů po něm umožnila v zemědělských oblastech Keni, jako je oblast Meru, vybudovat prosperující průmysl. Zdroj obživy tamních farmářů je teď ale v ohrožení poté, co Nizozemsko, odkud kát míří do dalších evropských zemí, v lednu oznámilo zákaz dovozu této rostliny. Nizozemsko bylo s Británií jedinými významnými evropskými zeměmi, které obchod a spotřebu produkce z kvetoucích keříků umožňovaly.
Nizozemská vláda jako příčinu uvedla obavy o zdraví i sociální a ekonomické důvody. Zákaz by měl začít platit později v tomto roce, někteří pozorovatelé se nicméně domnívají, že úřady se k němu uchýlily v důsledku zpráv o údajných vazbách mezi mezinárodním obchodem s kátem a financováním teroristických skupin, jako je somálský Šabáb. Toto tvrzení ale nizozemské úřady popírají.
Šabáb je militantní islamistická skupina, která ovládá většinu jižního Somálska a je aktivní v okolí hlavního města Mogadiša. Podle nedávné zprávy OSN tato teroristická skupina napojená na al-Kajdu získává peníze díky zdanění kátu dováženého do Somálska.
Analytici se domnívají, že obchod s kátem v Evropě může sledovat podobný model. Někteří obchodníci v Evropě, kteří fungují jako zprostředkovatelé pro vývozce kátu a farmáře, mohou posílat peníze zpět Šabábu.
Analytici zabývající se Somálskem Jessica Lincolnová a Frans Barnard uvedli, že zpravodajské služby mají již dlouho podezření, že mezinárodní obchod s kátem se využívá k financování ozbrojených aktivit, důkazy je ale těžké získat a zůstávají nepřímé.
Švédský poslanec Evropského parlamentu Olle Schmidt, který se řadu let zabývá škodlivými společenskými a zdravotními účinky této drogy, tvrdí, že některé bezpečnostní služby připouštějí, že mezi Šabábem a nelegálním obchodem s kátem může být vazba. Toky peněz v obchodu s kátem až ke koncovým příjemcům jde ale sledovat jen velmi těžko. "Mohou sledovat peníze do Dubaje a pak dál do Somálska, potom ale opravdu neví," usuzuje.
Aktivista bojující proti kátu v Británii Abukar Awale tvrdí, že Šabáb se v rámci získávání členů zaměřuje na mladé narkomany v britsko-somálské komunitě. Část obchodu s kátem za miliony dolarů podle něj ovládají lidé, kteří "chovají velké sympatie k Šabábu", a britská vláda by měla následovat příklad Nizozemska a drogu zakázat.
Pěstitelé kátu v keňském Meru, kteří jsou odděleni od koncového uživatele i všech nařízení v celém řetězci, ale tvrdí, že zákaz kátu by mohl zlikvidovat ekonomiku regionu.
"Pěstování kátu je srdcem místní ekonomiky," říká keňský pěstitel Edward Mutuura, který většinu produkce vyváží do Nizozemska. Keňská vláda začala jednat s tamní vládou o zrušení zákazu kátu a farmáři doufají, že jednání přinese nějaký výsledek, jinak bude se zdrojem jejich obživy konec. "Je to jediná věc, kterou v životě známe, nic víc," tvrdí Mutuura.