Nevidomá celebrita
OBRAZEM: Slepý muzikant z Afriky dobývá česká srdce

Sedmatřicetiletý Solo Dja Kabako je zvláštní chlapík. Pochází z chudičké Burkiny Faso, a navíc je nevidomý. Tedy všechny předpoklady k tomu, aby po něm doma ani v zahraničí neštěkl ani pes. Opak je pravdou. Svými písničkami a hudbou si teď v České republice získává publikum v srdci Evropy.

Navíc, pro dobrou věc. Je jakýmsi humanitárním velvyslancem stejně postižených lidí v Africe. Slepý zpěvák, básník a kytarista Solo Dja Kabako rozehrál nejprve tento týden struny své kytary v Lucerna Music Baru na koncertě s názvem Symfonie pro Afriku.

Nadšená reakce publika příjemně překvapila jak samotného Sola, tak jeho hudební doprovod a hosty: Okamžitý filmový orchestr v čele s Varhanem Orchestrovičem Bauerem a vokální kvarteto zpěvaček Yellow Sisters.

Úspěch u publika byl pro pořadatele a účinkující o to hřejivější, že Afričan a Češi se dva dny předtím "sehrávali" v podstatě jen několik hodin. Šlo tedy o (do jisté míry) odvážný experiment. Sola nerozhodilo ani to, že kvůli chaosu v Paříži mu několik dní nedorazila z Afriky zavazadla, a tak mu zůstal jen oděv, v němž přijel.

Úspěch první show v Lucerně bylo nutné oslavit. A sice na dalším, tentokrát "utajeném koncertu" v centru Prahy. Solo se v jedné z písní vyznal (jako umírněný muslim) z lásky k českému pivu. Vstup jen pro zvané. Další koncert už ale "utajovaný" rozhodně není. Solo Dja Kabako dnes, 4. července 2011, vystupuje společně s Jiřím Pavlicou a Hradišťanem na Velehradě (Velehrad 2011).

Zpěvem zahájí západoafrický umělec také vernisáž výstavy humanitární organizace Světlo pro svět a zúčastní se i mezinárodního setkání vozíčkářů, na němž se bude diskutovat na téma zrakového postižení v rozvojovém světě ve srovnání se situací v ČR.

"Neplač, maminko, že jsem slepý. Tak to chtěl Bůh," utěšoval prý Solo už jako malý svou matku. Vypráví o tom i jedna z jeho písní. Dnes už máma nepláče, je na něj hrdá, líčí pro on-line deník TÝDEN.CZ své životní osudy Solo, vlastním jménem Koné Suleynamese. Ke slávě doma a umělecké přezdívce však vedla nelehká cesta a hudebníkův život dobře odráží problémy, s nimiž se jeho vlast, Burkina Faso, potýká.

Ve městě Nouna na severozápadě Burkiny Faso, kde žili jeho rodiče, neměl malý slepec moc šancí - na vzdělání ani na práci. Děti jako on většinou končily jako žebráci u mešity. "To jsem ale nechtěl," zdůrazňuje. Začal pracovat v dílně na výrobu dřevěných hraček. Tam si také ze dřeva vyrobil svůj první hudební nástroj, něco na způsob harmoniky, a svou hrou a humornými texty začal získávat přízeň místních posluchačů.

Jeho přirozený talent zaujal učitele na střední škole natolik, že mu v předvečer jednoho muslimského svátku daroval akustickou kytaru. Solo nezamhouřil oka, celou noc cvičil na nástroj, který předtím nikdy nedržel v ruce, a následující den své dílko zahrál a zazpíval publiku. Píseň nazval Zavolej mi, má lásko. Psal se rok 1991 a Solovi bylo patnáct let. Vzhůru začala pomalu stoupat nová burkinská hudební hvězda.

Dnes je ve své vlasti populárním muzikantem a zřejmě i nejznámějším slepcem ověnčeným řadou hudebních cen. Postupně si poumělečtil jméno. Solo je zdrobnělina Suleynamenese, Dja je jiné označení pro Koné ("lev") a Kabako znamená "překvapení" či "skvělý". Tak mu začali říkat nadšení posluchači. Kdo se může lépe hodit na roli propagátora boje proti slepotě v Africe než muž, který se vzepřel svému osudu, slepotě, a stal se doma celebritou. Ale hlavně: příkladem jiným, stejně či podobně postiženým.

Mnoho lidí s vážnými vadami zraku či jejich blízkých v zemích třetího světa netuší, že často stačí nepříliš nákladná pomoc v řádu stovek českých korun - a postižený vystoupí z hluboké tmy i zdánlivě věčné izolace opět na světlo a může začít víceméně normálně žít. Může se starat sám o sebe a nebýt na obtíž. Na snímku rwandská matka s umírajícím synem. Má obří nádor v oku. Do nemocnice přišli pozdě.

Například operace šedého zákalu (kataraktu) vyjde v režii některých nevládních organizací na černém kontinentu v přepočtu jen na 800 korun. Zhruba osmi případům slepoty z deseti by bylo možné zabránit prevencí nebo by bylo možné je zcela nebo zčásti vyléčit pomocí jednoduchých prostředků včetně operačních zákroků.

Podle čerstvých údajů OSN je na světě zhruba 40 milionů nevidomých lidí, z nichž 87 procent žije v rozvojových zemích. To je o zhruba pět milionů méně než před šesti lety, na čemž mají lví podíl právě nevládní organizace. Nejčastější příčinou slepoty (vyjma rozvinuté státy) je zmíněný šedý zákal. Následují zelený zákal (glaukom) a záněty spojivky či rohovky (trachom).

Osm z deseti slepých lidí je ale rádo, když mají co na sebe, mají kde složit hlavu a seženou jídlo, aby přežili další den. Kde však sehnat léky, natož lékaře, když za celý život nebyli dále než v sousední vsi a na dopravu do vzdáleného města nejsou peníze?