Somálsko zažívá po dvou desítkách let bezvládí měsíce naděje. V hlavním městě Mogadišu, ze kterého byly v roce 2011 vyhnány milice Šabáb a kde od loňského srpna zasedá federální vláda a parlament, se život vrací relativně do normálu. Patrné je to především z tamního přístavu, jenž zajišťuje hlavní spojení země se světem.
Nad mogadišským přístavem se mísí vůně banánů a nafty. Pytle s ovocem jsou nakládány jeřáby z nákladních aut na paluby lodí. Ty odsud odplouvají většinou do zemí Perského zálivu. Opačným směrem lodě přivážejí především těstoviny a cement - Mogadišo zažívá stavebí boom.
"Plat je sice malý, ale aspoň je tu teď nějaká práce," říká přístavní dělník jménem Alasow během přestávky.
Mogadišský přístav byl po staletí důležitým námořní uzlem pro oblast Indického oceánu, dvě desetiletí válek ho ale o tuto pozici připravila. Nyní se zdá, že situace obrací k lepšímu - za posledních několik měsíců se zde provoz více než zdvojnásobil. Místní věří, že přístav by mohl být symbolem ekonomického znovuzrození.
Mogadišský přístav je spolu s letištěm hlavním spojením země se zbytkem světa. Nepočítáme-li zahraniční pomoc, většinu prostředků získává Somálsko právě odsud. Piráti u somálských břehů už rok nepřepadli žádnou loď a obchodu tedy v tomto smyslu nic nebrání.
Na souši však problémy zůstávají. Jen malá část příjmů skončí ve státní pokladně. Šéf přístavu Abdullahi Ali Noor to sice odmítá a tvrdí, že peníze již byly použity na vládní výdaje, podle bývalého člena přechodné vlády Abdirazaka Fartaaga se ale 75 až 80 procent zboží nevyúčtuje. "Nikdo neví, kam ty peníze jdou," říká.
Státy, které se Somálskem obchodují nebo do něj dodávají humanitární pomoc, by podle něj měly na vládu vyvíjet tlak, aby s tímto stavem něco udělala. Šedá ekonomika je v zemi kvůli rokům válčení a nestability hluboce zakořeněna.
"Dokud to mezinárodní společenství neučiní, nic se podle mě nezmění. Američané a Britové musejí přestat být plaší a začít jednat rázněji," soudí.
Příslibem by mohla být konference, kterou minulý týden svolal do Londýna britský premiér David Cameron. Té se kromě měj a somálského prezidenta Hasana Šejka Mohamúda zůčastnili představitelé 50 států. Debatovalo se převážně o podpoře somálské vlády v poválečné obnově země.
Cameron oznámil, že Británie do Somálska v příštích dvou letech pošle 80 milionů liber (asi 2,4 miliardy korun), z nichž část má financovat výcvik ozbrojených složek. Hlavním cílem pomoci je podle britského premiéra prevence emigrace a nárůstu extremismu.
Největším nebezpečím pro federální vládu stále zůstávají islamistické milice Šabáb. Po jejich vytlačení z Mogadiša v roce 2011 se sice bezpečnostní situace v oblasti výrazně zlepšila (byla například znovuotevřena silnice do třetího největšího města Baidoa), v hlavním městě ale v posledních týdnech došlo k několik teroristickým útokům.
Nejhorší se odehrál v půlce dubna. Čtyři desítky lidí tehdy zahynuly při pumových atentátech a následných střetech ozbrojenců s vládními vojáky u soudního komplexu a letiště. Islamisté přitom hrozí dalšími akcemi. Členy vlády iznačují za loutky Západu.
I přes tyto tragédie je ale ve městě znatelný pokrok. Od podzimu v Mogadišu například funguje noční osvětlení. Zatímco dříve se po setmění odvažovali na ulicích zůstat jen ozbrojenci nebo největší chudáci, dnes na nich děti hrají fotbal a dospělí vysedávají před domy.
Lampy čínské výroby, které využívají LED diody a sluneční energii, už byly instalovány podél 15 kilometrů ulic. Projekt za v přepočtu asi 8 milionů korun financovala britská a norská vláda. "Mám pocit, že opravdu měním životy lidí," říká Abdi Mahamed Adow, který má osvětlení ulic na starosti.
Západní i somálští představitelé se ale obávají, že rebelové nad Mogadišem mohou obnovit kontrolu. Od podzimu loňského roku má země nicméně vládu, kterou podporuje OSN a mírové síly Africké unie. Federální republika Somálsko, jak se země podle provizorní ústavy jmenuje, zahrnuje i semiautonomní oblast Puntland. V zahraničí neuznaný a relativně stabilní Somaliland (někdejší Britské Somálsko) nadále usiluje o nezávislost.
