Mocenské boje
Po útěku prezidenta převzal moc v Burkina Fasu generál Zida

Armáda v Burkina Fasu v sobotu podpořila ve funkci přechodného prezidenta podplukovníka Isaaca Zidu. Vyřešily se tak nejspíš mocenské boje mezi jednotlivými armádním frakcemi, které v této africké zemi zavládly po páteční rezignaci dosavadního prezidenta Blaisea Compaorého. Sám Compaoré podle svědků utekl do Pobřeží slonoviny, kde byl údajně spatřen v jednom z luxusních hotelů.

Za prozatímní hlavu státu se přitom v pátek nejprve prohlásil náčelník generálního štábu armády Honoré Traoré, ale poté iniciativu převzala skupina mladších důstojníků a oznámila, že vznikne prozatímní orgán, který zajistí co nejrychlejší návrat k ústavnímu pořádku. Zároveň vyhlásila pozastavení ústavy, uzavření státních hranic a vyzvala k součinnosti mezinárodní společenství.

Dosavadní muž číslo "dvě" v čele prezidentské gardy, podplukovník Isaac Zida, následně v sobotu oznámil, že přejímá zodpovědnost vedoucího prozatímního režimu. A armáda ho ve vedení země podpořila. "Podplukovník Isaac Zida byl jednomyslně vybrán, aby vedl zemi během přechodného období po odchodu prezidenta Compaorého," uvedla armáda, kterou citují zahraniční média.

Opoziční strany a představitelé občanské společnosti ale převzetí moci armádou odmítají. "Politická opozice a občanská společnost zdůrazňují, že vítězství lidového povstání patří lidem a nemělo by být v žádném případě zabaveno armádou," oznámily organizace ve svém prohlášení. "Na našich jednáních jsme se shodli, že změny by měly být demokratické a měly by mít civilní charakter," dodaly.

Podobného názoru je rovněž Africká unie (AU), která ve svém sobotním prohlášení také vyzvala ke změnám, které mají mít civilní charakter. "Předsedkyně Komise Africké unie zdůrazňuje povinnost obranných a bezpečnostních složek být k dispozici civilním orgánům, které by měly vést změny," stojí v prohlášení Nkosazany Dlaminiové-Zumaové, šéfky tohoto orgánu AU. Mírová a bezpečnostní rada AU, což je orgán, který může uvalovat sankce za porušení demokratických principů, se bude situací v Burkině Faso zabývat v pondělí.

Evropská unie a Spojené státy vyjádřily obavy nad vývojem situace a vyzvaly k urychlenému návratu k demokracii. Burkina Faso je důležitým spojencem Francie a USA v boji proti islamistickým ozbrojencům v oblasti západní Afriky, na svém území hostí zvláštní francouzské jednotky.

Třiašedesátiletý Compaoré rezignoval pod tlakem nepokojů, které vyvolala jeho snaha zajistit si úřad na další funkční období. Compaoré byl hlavou této západoafrické země od roku 1987, kdy se k moci dostal během převratu.

Násilnosti si v uplynulých dnech v Burkina Fasu vyžádaly desítky mrtvých. V ulicích hlavního města zavládl chaos, když dav demonstrantů vnikl do budovy parlamentu a zapálil ji. Vyraboval také státní televizi.