Obyvatelé súdánské oblasti Abyei podle očekávání odhlasovali v neoficiálním referendu, že se toto ropné území má připojit k Jižnímu Súdánu, nikoli k Súdánu. Sdělili to pořadatelé plebiscitu, který uskutečnili v posledních dnech bez souhlasu obou zemí. Může to přesto podle pozorovatelů oživit spory o Abyei, které trvají od roku 2005, kdy Súdán a Jižní Súdán uzavřely mírovou dohodu.
Abyei, kde vedle kočovníků trvale žije kolem 100 tisíc lidí, obývá především jihosúdánský kmen Ngok Dinka. Pro připojení oblasti k Jižnímu Súdánu se vyjádřilo 99,9 procenta hlasujících, ukázaly podle pořadatelů výsledky plebiscitu. Vůdci kmene referendum vyhlásili jednostranně, bez souhlasu Chartúmu, Juby i Africké unie, která působí jako prostředník při vyjednávání mezi oběma súdánskými státy.
Súdánská vláda už oznámila, že referendum považuje za nelegální. Situaci se snažili minulý týden řešit súdánský prezident Umar Bašír a jeho jihosúdánský protějšek Salva Kiir, ale neúspěšně. Neuspělo ani prostřednictví AU, jejíž delegaci Chartúm nedal povolení ke vstupu do Abyei. Delegace tam chtěla vyjednávat o víkendu.
Abyei zaujímá rozlohu asi 10 500 kilometrů čtverečních. Leží na hranici obou súdánských států, administrativní kontrolu nad ním má Súdán, avšak nárok na ně si dělá Jižní Súdán. Chartúm v 90. letech významně investoval do těžby ropy v této oblasti, z níž pak v roce 2003 pocházela více než čtvrtina súdánské ropné těžby. Postupně těžba klesala, územím Abyei však vede klíčová vývozní trasa ropovodu.
Přetrvávající spory
Jižní Súdán vznikl oddělením od Súdánu v roce 2011. Od té doby ale nejsou vyřešeny hraniční spory a Abyei je jedním z nich.
Chartúm přišel oddělením Jižního Súdánu o ropná naleziště a konflikty mezi oběma státy se většinou promítají do hrozeb o uzavření cest k přepravě suroviny z jihu přes území Súdánu. Chartúm viní Jižní Súdán z podpory povstalců, kteří bojují proti súdánské vládě.
Před rozdělením bývalého Súdánu přinášel prodej ropy do společné státní pokladny ročně asi pět miliard dolarů (zhruba 100 miliard korun). Zhruba tři čtvrtiny těžby ropy zůstaly po rozdělení země na území Jižního Súdánu, avšak Súdán kontroluje kromě přepravních cest také rafinerie a vývozní přístav na břehu Rudého moře.
