Egyptský prezident Abdal Fattáh Sísí zůstane podle očekávání ve funkci, když stejně jako před čtyřmi lety získal v nedávných volbách 97 procent hlasů. Oficiální výsledek oznámila egyptská volební komise. K volebním urnám minulý týden přišlo jen 41 procent voličů, což je méně než při poslední volbě prezidenta.
Sísího vítězství bylo již nějakou dobu prakticky jisté, neboť jediným protikandidátem v prvním kole konaném od 26. do 28 března byl jeho stoupenec Músa Mustafa Músa. Všichni, kteří by teoreticky mohli Sísího znovuzvolení ohrozit, své kampaně na začátku roku zastavili.
Hlavní vyzyvatel současné hlavy státu byl zatčen a manažer jeho volebního štábu byl zmlácen, napsala agentura Reuters. Další osobnosti stáhly své kandidatury po stížnostech na zastrašování. Volební komise dnes uvedla, že hlasování bylo svobodné a spravedlivé.
Volební účast byla nakonec o šest procent nižší než v roce 2014 i přes úsilí úřadů zajistit, aby k urnám přišlo co nejvíce voličů. Někteří uvedli, že jim za odhlasování byla nabízena odměna ve formě peněz nebo potravin, ale neprozradili, kdo jim odměny nabízel. Státní média prezentovala neúčast ve volbách jako zradu vůči Egyptu.
První Sísího mandát provázely represe vůči odpůrcům a také razantní ekonomické reformy, které podle Reuters životní situaci většiny Egypťanů zhoršily. Země také čelí povstání radikálů napojených na tzv. Islámský stát na Sinajském poloostrově, kde prudce vzrostlo napětí po sesazení prezidenta Muhammada Mursího z nyní zakázaného Muslimského bratrstva v roce 2013.
Abdal Fattáh Sísí - nepopiratelný vládce Egypta
Pro jedny je zárukou stability, druzí mu nemohou kvůli jeho autokratickému stylu vládnutí přijít na jméno. Bývalý polní maršál a exministr obrany Abdal Fattáh Sísí (63) je od června 2014 prezidentem Egypta. Tento šestý prezident nejlidnatější arabské země se v minulých letech stal jasným vládcem v Egyptě a jeho popularitu potvrdily i dnes zveřejněné oficiální výsledky nedávných prezidentských voleb, ve kterých získal 97 procent hlasů. Přestože byl Sísí spjat s bývalým režimem prezidenta Husního Mubaraka, těšil se v roce 2013 mezi Egypťany velké popularitě zejména kvůli ukončení protestů občanů nespokojených s vládou islamistického prezidenta Muhammada Mursího. Poté jasně vyhrál prezidentské volby v květnu 2014 s téměř 97 procenty hlasů. Za prioritu pak vyhlásil boj s terorismem a zajištění bezpečnosti, vyslovil se též pro dobré vztahy s Izraelem.
V minulých čtyřech letech se zasadil zejména o potlačení opozice, islamistické i liberální, když nechal pozavírat do vězení stovky osob. Sísí je různými nevládními organizacemi pravidelně obviňován z násilností a porušování lidských práv.
Sísí a média
Dříve spíše diskrétní Sísí v minulých letech prakticky ovládl veřejný prostor v zemi. Často mluví v televizi, je přítomen ve většině médií, vystupuje na různých slavnostech a setkáních či při náboženských oslavách. Mluví egyptskou arabštinou a sám sebe vidí jako člověka, který slouží své vlasti. V médiích bývá představován jako jediný člověk, který je schopný rozhýbat soukolí egyptské ekonomiky či porazit džihádisty.
Přesto se mu příliš nedařilo. Ačkoli na Sinajský poloostrov poslal armádu, nepodařilo se mu zničit sídla tamních islamistů, kteří o sobě dali v minulých letech dosti vědět. Jen na tomto poloostrově zabili islamisté mnoho lidí, v říjnu 2015 nejspíš sestřelili ruské letadlo s 224 lidmi na palubě a loni v listopadu zde při nejhorším teroristickém útoku v dějinách Egypta zahynulo přes 300 osob.
Ekonomika
Navíc loni musel Sísí zavést v zemi na tři měsíce výjimečný stav po několik smrtelných útocích nejspíš islamistů na křesťanské kopty.
V ekonomice představil reformní program, který byl zaměřen proti populárním vládních podporám, vyzval k modernizaci islámu či se v lednu 2015 stal prvním egyptským prezidentem, který navštívil křesťanskou mši.
V srpna 2015 zahájil provoz nové větve Suezského průplavu v délce 72 kilometrů, která umožnila provoz v obou směrech zároveň a zkrátila cestu průplavem na zhruba polovinu (celá stavba stála na 8,4 miliardy dolarů). Sísí také představil projekt rozvoje území kolem Suezského kanálu, kde má být vybudováno nových pět přístavů, průmyslové zóny, sedm nových tunelů pod průplavem, rybí farmy či technologické údolí. Nastartoval rovněž stavbu nové silniční sítě v délce 4400 kilometrů a chce se zasadit o eliminaci slumů na pokraji velkých měst.
V minulosti
Sísí se narodil 19. listopadu 1954 v staré káhirské čtvrti Gamálíja, kterou proslavil spisovatel a nositel Nobelovy ceny za literaturu Nagíb Mahfúz. Do armády vstoupil už v 19 letech, v roce 1977 ukončil v Egyptě vojenskou akademii a poté se účastnil několika vojenských kurzů a cvičení, například v roce 1992 ve Velké Británii či v roce 2006 v USA. Tam, na vojenské koleji v Pensylvánii, napsal esej Demokracie na Blízkém východě, ve které se zabýval mimo jiné rolí islámu v zákonodárství.
V armádě stoupal krůček po krůčku, z pěchotního důstojníka se vypracoval na vojenského atašé v Saúdské Arábii a na vlivného šéfa vojenského zpravodajství. Z tohoto titulu byl po svržení Mubaraka v únoru 2011 nejmladším členem vládnoucí Nejvyšší rady ozbrojených sil (SCAF). V srpnu 2012 jej islamistický prezident Mursí povýšil na generála a jmenoval ministrem obrany.
Ironií osudu pak v roce 2013 hrál Sísí jako armádní šéf hlavní roli při svržení roční vlády islamistů z Muslimského bratrstva na čele s Mursím. Před volbami v roce 2014 pak odešel z armády a opustil i funkci místopředsedy vlády a ministra obrany, kterým byl od srpna 2012.
Sísí, který rád zdůrazňuje svoji zbožnost, modlí se pětkrát denně a také jeho žena vystupuje na veřejnosti jen v hidžábu, je ženatý a má čtyři děti, dceru a tři syny.
