Bývalý velitel egyptské armády Abdal Fattáh Sísí ve svém prvním televizním rozhovoru na počátku své kampaně za zvolení prezidentem prohlásil, že se rozhodl kandidovat na hlavu státu kvůli hrozbám, jimž země čelí od svržení prvního demokraticky zvoleného prezidenta, islamisty Muhammada Mursího. Sísí také řekl, že se už stal terčem dvou vražedných spiknutí.
Devětapadesátiletý Sísí je považován za prakticky jistého vítěze prezidentských voleb, které se uskuteční 26. a 27. května. Bývalý šéf generálního štábu armády má jediného protivníka. Levicový politik Hamdín Sabbáhí kandidoval i ve volbách v roce 2012, kdy skončil třetí.
Sísí se v kampani opírá hlavně o mediální rozhovory a soukromé schůzky, ale velmi vzácně vychází na ulice, a to i z obavy o bezpečnost kvůli vlně útoků na vojáky a policisty od Mursího svržení. Od té doby jej však média vykreslují jako zachránce země před Muslimským bratrstvem.
Sísí zopakoval, že při Mursího svržení loni v červenci neměl žádné vlastní politické ambice. "Nemohl bych si sám sebe vážit, kdybych myslel tímto způsobem, kdybych plánoval převzít moc," řekl.
Na dotaz, co ho přimělo změnit názor, vysvětlil, že se rozhodl kandidovat kvůli vnitřním i vnějším hrozbám, s nimiž se Egypt potýká. Zdůraznil hlavně nepokoje, které následovaly po rozprášení táborů Mursího přívrženců v Káhiře loni v srpnu se stovkami obětí. "
Vzpomeňte, jak Egypt vypadal, jaká byla bezpečnostní situace (...)," připomněl a dodal, že nemohl lidi opustit v situaci, kdy zemi hrozil rozpad.
Egypt, který má za sebou revoluci v roce 2011 a loňské svržení prezidenta Muhammada Mursího, se jeví hluboce politicky rozdělený. K Sísímu se hlásí všichni, kdo do roku 2012 pořádali protesty proti Mursímu a rostoucímu vlivu islamistů v zemi. Islamisté naopak považují Mursího svržení za protiústavní.
V Egyptě neutichá násilí a množí se atentáty, jež vláda připisuje Muslimskému bratrstvu a jeho stoupencům. Hlavním terčem útoků jsou členové pořádkových sil. Od Mursího svržení přišlo při násilnostech o život na 1400 lidí a podle vlády nejméně 500 policistů a vojáků.
Současně Egypt čelí i rostoucím hospodářským potížím, energetické krizi a nedostatku plynu.