Somálky trpí i v uprchlických táborech. Hromadně je znásilňují

Zahraničí
28. 3. 2013 12:22
Ženy v uprchlických táborech často skupinově znásilňují vojáci (ilustrační foto).
Ženy v uprchlických táborech často skupinově znásilňují vojáci (ilustrační foto).

Somálští uprchlíci se stávají rukojmími v uprchlických táborech a musejí v nich strpět sexuální i jiné násilí ze strany ozbrojených skupin i vládních vojsk. Ve své nové zprávě to uvedla organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Do uprchlických táborů v hlavním městě utíkají lidé před hladem a před konflikty z jiných míst v zemi, kterou už více než 20 let sužuje násilí.

Ženy v uprchlických táborech často skupinově znásilňují vojáci, kteří mívají dobré vztahy s manažery uprchlických zařízení. Provozování takových uprchlických útočišť se stalo lukrativním obchodem. Vedení táborů, takzvaní "strážci brány", prý zadržuje uprchlíky jako rukojmí.

Somálky do uprchlických táborů utíkají před hladem. Čeká je tam ale další utrpení.Somálská vláda dělá podle HRW pro zlepšení situace velice málo. "Uprchlíci často nemají možnost tábor opustit. Vedení zařízení se chová velice hrubě.

Vysávají mezinárodní pomoc určenou uprchlíkům, lidem, kteří jsou opravdu v nouzi, kteří opravdu trpí," upozornil britský ředitel HRW David Mepham.

Zpráva nazvaná "Rukojmí strážců brány" mapuje osudy těch, kterým se podařilo tábor opustit. Nejhorší násilí se odehrává na ženách a dívkách.

Zpráva obsahuje hrozivé údaje o znásilňování. Například 23letá Quman byla znásilněna v devátém měsíci těhotenství třemi muži v armádních uniformách. Safiyo zase přišla o nohu, když byla postřelena a znásilněna.

Počty znásilněných žen mohou být podle HRW zkreslené a nižší než ve skutečnosti. Oběti se totiž bojí, že zveřejnění těchto zážitků bude příčinou dalšího trestu nebo jim zkazí pověst. Kdo si na zneužívání stěžuje, bývá často zbit nebo zatčen. Terčem násilností v táborech jsou také lidé podle etnického či kmenového klíče.

Uprchlíci často nemají možnost tábor opustit.Násilím zmítané Somálsko bylo po svržení diktátorského režimu v roce 1991 více než dvě dekády bez efektivní centrální vlády.

Od podzimu minulého roku má země vládu, kterou podporuje OSN. Před dvěma lety zemi postihl hladomor, při kterém zahynuly desítky tisíc lidí.

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ