Šimpanzi ztrácejí v Africe stále více svůj životní prostor, části jejich těl kromě toho používají zázrační léčitelé. Do pěti až deseti let by mohli být tito primáti vyhubeni - mají ale ještě naději.
"Neexistuje v Africe místo, kde by byli divoce žijící šimpanzi dnes ještě v bezpečí," říká Marc Cronje. Tento odborník na šimpanze provozuje v Jihoafrické republice spolu se svým otcem rezervaci pro primáty. Nyní je právě na návštěvě u kolegů v Ugandě, kteří tam - na ostrově Ngamba uprostřed Viktoriina jezera - vytvořili podobné chráněné území.
"Jestliže nebudeme okamžitě jednat, pak tato nádherná zvířata budou do pěti až deseti let vyhubena," říká. Cronje ví, o čem mluví.
Osobně se v minulých letech opakovaně vystavoval nebezpečí, jen aby osvobodil primáty držené v nedůstojných podmínkách a přemístil je na bezpečné místo. Byl v Kongu, na jihu Súdánu, v Angole. "Kongo je patrně nejhorší země, pokud jde o zacházení se zvířaty. Je tam tolik korupce a úřady chrání obchodníky," říká. Přitom i v této středoafrické zemi je stejně jako všude v Africe obchodování se šimpanzi zakázáno.
Živě si ochránce zvířat Cronje vzpomíná na osvobození Zaka, který byl na provaze přivázán ke stromu před nočním klubem v Angole. "Jediné, co mu dávali, byl alkohol, cigarety a drogy," říká smutně. "Bylo mu 19 let a nevážil ani 20 kilogramů." Dnes, o tři a půl roku později, dostal v jihoafrické rezervaci Chimp Eden (Šimpanzí ráj) darem druhý život a váží přes 70 kilogramů.
Také na největším ugandském letišti v Entebbe jsou stále znovu zabavováni primáti. "Přitom k chycení jednoho šimpanzího mláděte se musí zabít nejméně pět dalších dospělých šimpanzů, protože tato zvířata žijí v tlupách a svá mláďata se snaží všemožně chránit," vysvětluje jeden z manažerů rezervace Ngamba Island Steny Nyendwi. Ostrov o rozloze 40 hektarů byl v roce 1998 organizací Chimpanzee Sanctuary & Wildlife Conservation Trust (CSWCT) jako šimpanzí rezervace.
V současné době žije na ostrově 44 šimpanzů, kteří si po předchozím zajetí radostně užívají volného života v lese, který se velice podobá jejich přirozenému prostředí.
Je mezi nimi například Yoyo, který se zpočátku jenom točil dokolečka, protože roky předtím byl držen v těsné kleci. A je tu také dlouhosrstý Tumbo, který přišel na ostrov s nebezpečně nafouklým břichem.
Kazawukiru zase našel na západě Ugandy správce parku zapleteného do kovového řetězu, pytláky oblíbené bolestivé pasti. "Byl skoro mrtvý a úplně vyděšený, už se ale zase vzpamatoval," říká Nyendwi.
Celkem je v Africe dvacet takových chráněných míst, která patří sdružení Pan African Sanctuary Alliance (PASA). V divočině žije dnes už jen kolem 200 tisíc šimpanzů ve 20 afrických zemích - před několika staletími jejich počet dosahoval ještě několika milionů. "V Ugandě žije už jen 4900 divokých šimpanzů," říká Lilly Ajarovová, ředitelka rezervace Ngamba Island. Co ale tak drastický úbytek vyvolalo?
"Je to kombinace různých faktorů, mezi nimi především ztráta životního prostoru způsobená kácením lesů," vysvětluje Ajarovová. Kvůli početnímu růstu populace je zapotřebí stále více místa pro lidi. "Navíc nejsou všechny lesní oblasti, v nichž šimpanzi žijí, chráněny. Mnohé lesy patří soukromým osobám, které vykácejí lesy, aby na jejich místě založily plantáže například banánovníků nebo cukrové třtiny."
K tomu se přidává i konzumace šimpanzího masa v některých částech kontinentu, což má podle místní tradice zajistit těhotným ženám narození zdravého dítěte. Některé části šimpanzích těl se nakonec používají i k rituálním účelům: "Především v horách Ruwenzori, tady v Ugandě, používají zázrační léčitelé prsty z předních i zadních končetin šimpanzů a jejich lebky k výrobě údajného léku proti viru HIV," říká Ajarovová.
Jejím velkým snem prý je moci jednou alespoň některé ze šimpanzů zase vrátit do divočiny. "Chci věřit tomu, že to dokážeme," říká. Podmínkou je, aby primáti našli bezpečný životní prostor, kde by už jejich život nebyl v ohrožení. A to není v Africe nic jednoduchého.
