Rakety, bomby, elektronická válka. V Libyi se druhý den válčí, západní mocnosti míří proti libyjské protivzdušné obraně. Ta je po dvoudenním útoku značně zdecimovaná. Pětičlenné koalici spojenců se již podařilo vytvořit bezletovou zónu nad Libyí a zastavit útoky sil věrných libyjskému vůdci Muammaru Kaddáfímu proti rebelům v povstalecké baště Benghází. Libyjské provládní síly však podle očitých svědků agentury Reuters vjely s tanky do města Misuráta drženého povstalci. Ve městě se údajně ozývá střelba, několik lidí již bylo prý zabito.
Slovy "výrazný pokrok" komentoval šéf sboru náčelníků štábů americké armády Mike Mullen vývoj posledních událostí v severoafrické zemi. "Operace šla včera (v sobotu) velmi dobře. Kaddáfí nenechal svá letadla ani vrtulníky během několika uplynulých dnů létat. Tak jsme mohli efektivně vytvořit bezletovou zónu," prohlásil Mullen. "Podařilo se zastavit Kaddáfího síly v baště rebelů Benghází a vynutit si bezletovou zónu nad Libyí," uvedl.
Anketa:
Je intervence spojenců v Libyi správným krokem?
Mullen také poznamenal, že nynějším cílem spojeneckých vzdušných úderů není svržení Kaddáfího, ale ochránit libyjské civilisty a umožnit přísun humanitární pomoci do země. "Je to rozhodně jedna možnost," odpověděl na otázku stanice Fox, zda by Kaddáfí mohl po spojenecké intervenci zůstat u moci. "Cílem Rady bezpečnosti OSN byla skutečně obrana Beghází a ochrana civilistů. Nejedná se o vyhnání samotného Kaddáfího či o to na něj nyní útočit," řekl Mullen.
Pro šéfa francouzské diplomacie Alaina Juppého, jehož země údery v sobotu zahájila, však není pochyb o tom, že cílem Západu je odchod Kaddáfího. "Pomůžeme libyjskému lidu se osvobodit. Není zapsané v rezoluci OSN, že (Kaddáfí) musí odejít, ale je jasné, nic si nenamlouvejme, že cílem toho všeho je umožnit libyjskému lidu vybrat si svůj režim," řekl v sobotu Juppé.
Z bašty libyjských rebelů Benghází je od nedělního dopoledne hlášen klid, ale ve městě a kolem něj jsou jasné stopy o nedávných krvavých bojích, při nichž padly desítky lidí. Mrtví v khaki uniformách jsou také na poli zhruba 35 km od Benghází, leží mezi rozpáranými tanky, ohořelými dělostřeleckými kanony. Na místo v neděli brzy ráno podle povstalců francouzské letouny dvě hodiny útočily a zasáhly desítky Kaddáfího vojenských vozidel.
Nyní zdecimované vládní jednotky ještě v pátek večer a v sobotu ráno útočily na Benghází a snažily se ho dobýt. Podle místních lékařů přitom zabily více než 90 vzbouřenců a civilistů, další lidé byli zraněni. Městská nemocnice podle AFP poskytuje také péči zraněným Kaddáfího lidem, kteří přišli po ranním spojeneckém útoku do města.
"Pokaždé, co jsme popojeli o pět metrů, jsme byli terčem bomby či dávky z kulometu. Země hořela. Vozidlo bylo zničeno. Pochodovali jsme pět hodin pouští, abychom sem došli," líčil v nemocnici pětatřicetiletý Ibrahím, který byl zraněn spojenci na silnici západně od Benghází.
Vojenská intervence koaličních sil - Francie, Spojených států amerických, Británie, Itálie a Kanady - začala v sobotu vpodvečer. Na Kaddáfího síly útočili spojenci ze vzduchu a z moře a podle všeho způsobili velké škody na vojenských zařízeních.
Počet obětí útoků se podle aktualizované bilance vyšplhal na 64 mrtvých, uvedla agentura Reuters s odvoláním na libyjské zdravotnické zdroje.
Na podporu spojenců vyplula z francouzského přístavu Toulon letadlová loď Charles de Gaulle s asi 1800 členy posádky a 20 bojovými letouny. Její doprovod tvoří několik ponorek a lodí.
Podle zdrojů televize SkyNews byly do akce proti režimu Muhhamara Kaddáfího nasazeny i bombardéry B-2 Spirit kategorie stealth, které jsou obtížně zjistitelné radary. Tři stroje tohoto typu shodily 40 bomb na nejmenované letiště v Libyi.
Britská vojenská letadla se prý při útocích soustředila převážně na cíle v okolí metropole Tripolisu. "Zasáhla libyjský integrovaný protivzdušný obranný systém. Většina cílů byla v oblasti Tripolisu," sdělil mluvčí britského ministerstva obrany John Lorimer.
Od soboty je údajně v přístavu v Tripolisu neznámými ozbrojenci zadržována posádka italského remorkéru. Italský ministr zahraničí Franco Frattini nevyloučil možnost, že jde o únos.
Kaddáfí mluví o dlouhé válce
Kaddáfí označil akci koaličních sil za nepřípustnou agresi hraničící s terorismem a zdůraznil, že se nikdy nevzdá. "Nyní jde o konfrontací mezi Libyjci a neonacisty," řekl osmašedesátiletý plukovník a dodal, že všichni Libyjci už dostali zbraně a že se země chystá na dlouhou válku.
Síly věrné Kaddáfímu podle očitého svědka citovaného Reuters pokračovaly v útoku na Misurátu drženou rebely a ve městě rozmístily odstřelovače. Později podle svědků vjely do města Kaddáfího obrněné vozy. "Odstřelovači zabili dva lidi. (Odstřelovači) jsou stále na střechách. Jistí je čtyři tanky. Je velmi obtížné vyjít ven. (...) (Provládní síly) také zablokovaly přístav a brání tomu, aby město odsud mohlo dostat pomoc," uvedl telefonicky podle Reuters jeden z obyvatel Misuráty..
Státní televize informovala, že při nočních náletech na "civilní oblasti" zahynulo 48 lidí, dalších 150 osob bylo zraněno. Tyto údaje však není možné ověřit z jiných zdrojů.
Rusko a Čína couvají
Od mezinárodní vojenské akce v Libyi se v neděli distancovalo Rusko a vyzvalo k rychlému ukončení bojů, Čína vyjádřila politování nad vojenskou intervencí. "Litujeme tohoto ozbrojeného zásahu v rámci rezoluce OSN, která byla přijata ve spěchu. Krveprolití musí rychle přestat a Libye musí rychle zahájit dialog, aby byl problém natrvalo vyřešen," uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Čína i Rusko se zdržely čtvrtečního hlasování Rady bezpečnosti OSN o rezoluci umožňující použití síly pro ochranu libyjského obyvatelstva.
Napětí v Libyi by mohlo v příštím týdnu způsobit zvýšení světových cen ropy. Libye zvažuje, že nabídne kontrakty na těžbu ropy Číně, Indii a dalším státům, které považuje v konfliktu s povstalci za své spojence. Ropné koncerny v Libyi zastavily své aktivity a stáhly ze země personál. Země byla před povstáním proti Kaddáfího režimu třetím největším producentem ropy v Africe, poté ale těžbu výrazně omezila.
