Státy skupiny sedmi nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se v Itálii shodly, že jsou připraveny zavést další sankce vůči Rusku kvůli jeho počínání na Ukrajině. Pokud ale Moskva začne dodržovat dohody (z Minsku), jsou naopak státy G7 ochotny zvážit zrušení sankcí. Uvádí se to podle agentury DPA v závěrech dvoudenního summitu, který dnes skončil v italské Taormině na Sicílii.
Dohodě o ustanovení týkajícím se Ruska a Ukrajiny v závěrech summitu předcházela podle agentur dlouhá diskuse. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla dřívější vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, která v minulosti signalizovala možné pozitivní vztahy s Moskvou.
EU a USA uvalily sankce na Rusko po jeho anexi Krymu v roce 2014. Tehdy také skupina nejvyspělejších zemí světa, která se dříve scházela ve formátu G8, včetně Ruska, pozastavila Moskvě členství v této skupině.
Boj proti protekcionismu v obchodě
Zmíněné státy se po horké diskusi shodly na nutnosti boje proti protekcionismu ve světovém obchodu. Uvedla to podle agentury Reuters na závěr vrcholné schůzky německá kancléřka Angela Merkelová. Jeden z účastníků summitu, prezident USA Donald Trump se v minulosti opakovaně vyslovoval pro ochranářská opatření.
Merkelové uvedla, že diskuse byl "velmi tvrdá", vyjádřila nicméně uspokojení, že Trump nakonec souhlasil s ostatními státy G7. Do závěrečné deklarace tak byl zakotven závazek skupiny G7, že budou bojovat proti protekcionismu a že budou dodržovat nastavená pravidla světového obchodu.
Obavy panovaly zejména z toho, jak se k celé věci postaví prezident Trump. Ten se v minulosti několikrát vyslovil pro ochranářských opatření na americkém trhu. Ten podle něj trpí v globálním obchodě nespravedlivým přístupem ze strany mnoha zemí, včetně některých rozvojových, ale i ze strany Německa a Číny.
Také předchozí summit skupiny G7, který se konal přesně před rokem v japonské Ise-Šimě, odsoudil všechny formy protekcionismu ve světovém obchodě. Těmi jsou například dovozní cla, která mají za cíl ochránit domácí výrobce před levnějšími dovozy.
Dohoda o ochraně klimatu neprošla
Šest ze sedmi zemí skupiny nejvyspělejších ekonomik světa (G7) se na summitu v Itálii zavázalo podporovat naplňování pařížské dohody o ochraně klimatu. Pouze USA se k tomuto závazku v závěrech summitu v italské Taormině nepřipojily.
"Spojené státy americké jsou v procesu revidování své politiky o změnách klimatu a pařížské dohody, tudíž se nepřipojují ke konsensu v této problematice," uvádí se v závěrech summitu. Naopak ostatní země G7 (Kanada, Francie, Německo, Itálie, Japonsko a Británie) a EU potvrdily "silný závazek" hladce naplňovat pařížskou dohodu.
Kancléřka Angela Merkelová označila diskusi G7 o klimatu "za velmi neuspokojivou". "Celá diskuse o tématu ochrany klimatu byla obtížná, ne-li úplně neuspokojivá," řekla novinářům Merkelová. Dodala, že po jednání nemá žádný náznak, zda americký prezident Donald Trump dohodu podpoří, či ne. Prezident Trump dnes na svém Twitteru už dříve napsal, že definitivní rozhodnutí k pařížské dohodě učiní příští týden.
Pařížskou dohodu o ochraně klimatu loni v září odsouhlasila administrativa tehdejšího amerického prezidenta Baracka Obamy, čímž byl ratifikační proces v USA formálně ukončen. Protože ale o dohodě nehlasoval Senát USA, tak není pro USA právně závazná, Trump ji tedy může vypovědět. Ve volební kampani ji Trump označil za nevýhodnou pro USA a slíbil ji zrušit.
Dohoda z Paříže, která nabyla účinnosti loni v listopadu, nestanovuje pevné a závazné termíny pro omezování emisí, ani postihy za nedodržování. Vyzývá také, ale rovněž nekonkrétně, rozvinuté státy k finanční pomoci rozvojovým státům; pomáhat by měli ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".
Pařížskou dohodu dosud ze 195 signatářů ratifikovalo 147, včetně Číny, Indie a USA, tedy zemí, které produkují nejvíce emisí skleníkových plynů. ČR ratifikaci dohody ještě neskončila; Senát schválil ratifikaci minulý měsíc, ve Sněmovně se ale debata protahuje.
Dohoda z Paříže nestanovuje pevné a závazné termíny pro omezování emisí ani postihy za nedodržování. Vyzývá také, ale rovněž nekonkrétně, rozvinuté státy k finanční pomoci rozvojovým státům; pomáhat by měli ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".
