Stávající rwandský prezident Paul Kagame podle očekávání zvítězil v pondělních prezidentských volbách. Podle úplných výsledků voleb, které dnes zveřejnila ústřední volební komise, získal 93 procent hlasů a zajistil si tak druhý sedmiletý mandát v čele této středoafrické země.
Výsledek ještě musí potvrdit nejvyšší soud. Volební kampaň podle opozice a kritiků poznamenaly represe a násilí.
Pro Kagameho hlasovalo 93,08 procenta voličů. Volební účast ve všech pěti provinciích středoafrického vnitrozemského státu podle různých zdrojů dosáhla až 95 procent. Bez přehánění lze říci, že volby byly v podstatě povinné.
Poslední Kagameho předvolební kampaně se zúčastnilo několik set tisíc lidí. Autobusy a nákladní auta je svážely z různých oblastí země. "I kdybych dostal sto procent hlasů, je to demokracie," prohlásil před jásajícím davem Kagame. Sto procent mu ostatně sliboval v chóru i přítomný dav, který prezidenta oslavoval jako superstar.
Podle generálního tajemníka ústřední volební komise Charlese Munyanezy nebyly hlášeny žádné případy zastrašování voličů.
Dvaapadesátiletý Kagame zemi fakticky vládne od konce genocidy v roce 1994, ve které většinoví etničtí Hutuové povraždili na kolem 800 tisíc menšinových Tutsiů a umírněných Hutuů. Rwanda se od té doby stala jednou z nejbezpečnějších zemí na "černém" kontinentu s minimální korupcí.
Kagame v posledních volbách v roce 2003 získal 95,1 procent hlasů. Podporu má hlavně u mladých lidí. Většina jeho krajanů oceňuje, že přes jisté represe vede zemi od hororu genocidy roku 1994 směrem k prosperitě (na africké poměry), o níž se jim ještě nedávno ani nesnilo.
Západními dárcovskými státy i investory je Kagame oslavován jako "vizionářský vůdce" a ikona Afriky. Mezinárodní měnový fond předpovídá roční průměrný růst rwandské ekonomiky o šest procent ve střednědobém výhledu. Obyvatelé Rwandy zase Kagameho oceňují za to, že se mu podařilo v zemi zajistit bezpečnost a obnovit infrastrukturu a systém vzdělávání.
Za Kagameho úzkou tváří se zlatavými obroučkami brýlí se skrývá prý neúplatný vůdce, který tvrdě dře, asketa, jenž nepije alkohol a dokázal pochodovat čtyři dny buší bez jediné kapky vody. Svou zemi obrací naruby a snaží se ji řídit efektivně jako podnik.
To se týká i zemědělství, jímž se živí na 90 procent obyvatel. Úřady jim nakazují spojovat půdu a skončit s pěstováním plodin pro vlastní potřebu. Cílem je orientace na druhy, kterým se v oblasti daří nejlépe a jež se pak dále prodávají. Mnohde se ničí banánovníky, jejichž plody se používají k výrobě oblíbeného banánového piva, které na svatbách či pohřbech teče proudem.
Hutujští rolníci se vzpírají a obviňují vládnoucí tutsijskou elitu, že záměrně likviduje jejich tradiční způsob života. Kagame je už kdysi popudil výtkou, že "celé dny jen líně posedávají a chlastají".
Ve Rwandě je teď zapovězeno rozlišovat mezi Tutsii a Hutuy, všichni jsou oficiálně Rwanďané, ale každý dobře ví, kdo je kdo. Napětí mezi oběma skupinami trvá. Spory jsou rovněž mezi domácími a exilovými Tutsii. I proto svět přimhuřuje oči nad autokratickou vládou Kagameho. Je zárukou stability.
Kagameho pověst nicméně kalí nařčení z útisku politické opozice a médií v době před volbami. Otázkou tak prý zůstává, jak bývalý vůdce povstalců odpoví na očekávaný mezinárodní tlak otevřít opozici především z řad Hutuů politický prostor.