Tuniské ústavodárné shromáždění v neděli v noci schválilo novou ústavu, která by mohla vést k ukončení vleklé politické krize v zemi. Přijetí ústavy jasnou většinou členů parlamentu přišlo více než tři roky poté, co v zemi vyvrcholilo takzvané arabské jaro, které svrhlo tehdejšího prezidenta Zína Abidína bin Alího.
Pro text hlasovalo 200 zákonodárců, proti jich bylo jen 12 a čtyři se zdrželi. Hlasování přenášela živě místní televize.
Ústavodárné shromáždění bylo sestaveno již v říjnu 2011 a celkem 217 zvolených delegátů mělo práci dokončit nejpozději do jednoho roku. Proces se ale zpomalil vinou zhoršeného politického ovzduší, ztíženého posílením vlivu ozbrojených islamistických skupin a sociálními konflikty, které mnohdy provázelo násilí.
Politická krize v zemi vypukla loni v únoru, kdy byl zavražděn kritik islamistické vlády Šukrí Bilajd. Následovaly bouřlivé pouliční protesty, které se pak opakovaly po červencové vraždě dalšího oponenta islamistů Muhammada Brahmího. Vládnoucí Strana obnovy po dlouhém vyjednávání s opozicí souhlasila, že odstoupí, a předá moc nestranickému kabinetu.
Schválení ústavy, volebního zákona a volební komise by mělo vést ke konečnému odstoupení islamistické vlády a k nástupu prozatímního technokratického kabinetu vedeného nezávislým politikem, dosavadním ministrem průmyslu Mahdím Džumaaou. Na této vládě se Strana obnovy dohodla s opozicí v prosinci.
