Plody arabského jara
Tunisané volí parlament. Favoritem jsou islamisté

V Tunisku se devět měsíců po svržení režimu dlouholetého prezidenta Zína Abidína bin Alího konají v neděli volby do ústavodárného shromáždění. Vzhledem k tomu, že Tunisko stálo na počátku revolucí takzvaného arabského jara, jde o historickou událost jak pro zemi samotnou, tak i pro sever Afriky.

S volbami jsou spojena velká očekávání pro budoucnost země, politická i hospodářská, ale také obavy z násilností ze strany islámských fundamentalistů, kteří jsou hlavními favority voleb. Strana obnovy (Hizb An-Nahdá) pohrozila, že pokud budou existovat pochybnosti o poctivosti voleb, zorganizuje protesty.

Hlavním úkolem zvoleného prozatímního parlamentu bude vypracování nové ústavy, která by se měla stát základem pro demokratické uspořádání země.

Podle diplomatů by se volby měly odehrát bez větších potíží. Organizací byla pověřena nezávislá komise, zatímco za bin Alího éry měl volby na starosti ministr vnitra. Země však nemá zkušenosti s pořádáním svobodných voleb a hrozí, že případné nedostatky by nespokojeným stranám mohly sloužit jako důkaz volebních podvodů.

Pokud by se dostali k moci islamisté, v Tunisku by pravděpodobně došlo k velké změně. Za dob bin Alího, který byl u moci skoro 24 let, sice šlo o represivní policejní stát, v mnoha oblastech fungování se však podle expertů jednalo takřka o stát vzorový. Investoři jej hodnotili jako stabilní, západní politici tiše vítali, že nejsou silná náboženská hnutí. Ženy se zde těšily nebývale velkým právům.

Vítězství islamistů by nejspíš přineslo nové, konzervativnější principy fungování společnosti, například co se týká dřívějšího uzavírání manželství. Jak uvedl při představování volebního programu šéf Strany obnovy Rašíd Ghannúší, Tunisko by mělo stát na své arabsko-muslimské identitě.

Kdyby se volby konaly před několika týdny, podle průzkumů by bývala Strana obnovy získala asi 80 křesel z celkových 220. To je více než dvakrát tolik co druhá liberální Demokratická pokroková strana (PDP).

Výsledky voleb budou do značné míry záviset na dosud nerozhodnutých voličích. Podle posledních zjištění se třetina Tunisanů zatím nerozhodla, komu svůj hlas v neděli dá. Podle analytiků to souvisí s přetrvávající nejistotou a nespokojeností mezi lidmi s politickými stranami.

Hlasování začalo  v sedm hodin ráno a skončí v sedm hodin večer. Volby sleduje mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), které se zúčastní i čeští poslanci. Výsledky by měly být k dispozici v pondělí.