Tuniské vládní strany prosadily v parlamentu zákon, jenž amnestuje úředníky obviněné z korupce z doby vlády svrženého autokratického vůdce Zína Abidína bin Alího. Opozice to označila za zradu revoluce z roku 2011, která zahájila demokratizační vlnu známou jako arabské jaro.
Zákon ve středu na mimořádném zasedání prohlasovalo 117 poslanců z vládních stran Hlas Tuniska (Nidá Túnis) a islamistické Strany obnovy (Ennahda). Spornou amnestii navrhl prezident Kaíd Sibsí, který byl v bin Alího éře sám úředníkem.
Zastánci zákona tvrdí, že pomůže uzavřít minulost, zlepší klima pro investice a zamezí šíření nedůvěry ve státní činitele. Opozice a část veřejnosti však amnestii tvrdě kritizují.
"Tento zákon je pokročilou fází kontrarevoluce," citovala jednoho z opozičních poslanců. "Blahopřeji vám k návratu diktátorského státu a usmíření se zkorumpovanými. Tunisané vám neodpustí," řekl na adresu vlády další představitel opozice.
Svědci vypověděli, že policie bila demonstranty, kteří kvůli amnestii provolávali hesla proti vládě a prezidentovi.
Tunisko před šesti lety odstartovalo vlnu povstání v Africe a na Blízkém východě známou jako arabské jaro. Revoluce v Tunisku vypukla koncem roku 2010, kdy se kvůli špatným životním podmínkám upálil mladík Muhammad Buazízí. Poté se rozšířily demonstrace zejména proti nezaměstnanosti, ale i korupci a nerovnosti. Nepokoje 14. ledna 2011 přiměly odstoupit bin Alího, který po 24 letech vlády uprchl do Saúdské Arábie.
Tunisko je považováno za jedinou arabskou zemi, které arabské jaro přineslo demokracii. Nenaplnily se ale zatím naděje, že se zlepší ekonomická a sociální situace obyvatel. Rozpočet zatěžuje rostoucí schodek, a proto vláda plánuje úsporná opatření. Ekonomika těžící z turismu stále bojuje s následky předloňských atentátů na cizince v hotelech v přímořském letovisku Súse. Výjimečný stav vyhlášený v listopadu 2015, když islamisté zabili 12 členů prezidentovy ochranky, byl již několikrát prodloužen.
