Zdravotník pomalu pohlédne na šestiletého Petera Morrise Opoku na klinice v táboře pro uprchlíky, které vyhnala z jejich domovů dvě desítky let trvající válka v Ugandě. Nažloutlá barva Opokových očí prozrazuje vysoce nakažlivou žloutenku typu E, která od loňského roku v severní Ugandě zabila už 120 lidí a osm tisíc se jí nakazilo.
Tahle nákaza je jen další problém pro statisíce Uganďanů, jimž mír umožňuje vrátit se domů v oblasti, kterou rozvrátili povstalci z Armády božího odporu (LRA).
"Není tam nic, k čemu by se ti lidé mohli vracet," říká Julie Cailletová z humanitární organizace Oxfam.
Od uzavření příměří mezi vládou a povstalci před dvěma lety ugandské vedení i dárci vyzývají lidi v táborech, aby se vraceli do vesnic na severu. Tamní úrodná půda by mohla z dlouho zanedbávaného regionu učinit zásobárnu země.
Povstalci neslavně prosluli masakrováním a znásilňováním civilistů, násilným rekrutováním dětí a dalšími zvěrstvy. Vláda proto v rámci svého boje proti povstalcům přesunula mnoho obyvatel z vesnic do táborů.
Odhaduje se, že ve válce bylo zabito na 10 tisíc lidí a téměř dva miliony obyvatel musely opustit své domovy.
Ovšem mírové rozhovory přinesly do oblasti relativní stabilitu. Teď ozbrojenci Josepha Konyho představují v Ugandě menší problém než boje v odlehlé pohraniční oblasti mezi Kongem, jižním Súdánem a Středoafrickou republikou.
Situace dodala odvahu téměř polovině uprchlých Uganďanů, aby se vrátili domů nebo znovu přebudovali tábory.
Avšak zdravotní představitelé v severougandském okrese Kitgum upozorňují, že navrátilci jsou snadným terčem nemocí jako je právě žloutenka typu E či malárie.
Podle zdravotníků je nyní nemoc na ústupu, avšak šest až osm týdnů inkubační doby může znamenat nový nárůst případů.
Úkol zdravotníků ztěžuje zničená infrastruktura v severní Ugandě. V troskách jsou školy, kliniky i vodní zdroje.
V loňském roce Uganda oznámila, že do upevnění míru a rozvoje na severu země bude investovat 600 milionů dolarů. Udělalo se toho ale pramálo a rozhodně se to ani minimálně neblíží potřebám vracejících se obyvatel, zdůrazňují charitativní pracovníci.
Uskutečňování tříletého plánu začalo teprve letos v červenci a stále zůstává nejasné, jaký dopad to bude mít na region, kde pocit marginalizace přispíval v minulosti k rozněcování ozbrojeného konfliktu.
Ve městě Kitgum Grace Ayooová cítí, že patří k těm šťastnějším - ze žloutenky E se vyléčila a porodila zdravé dítě. Od vypuknutí epidemie v říjnu 2007 právě ženy tvoří dvě třetiny registrovaných smrtelných obětí.
Z jejích očí se už nezdravá žluť vytratila, ale zůstává v nich obava, že by se nemoc mohla vrátit. "Teď se cítím lépe, ale stále se bojím," říká Ayooová.
Foto: IRIN a Profimedia
