Francouzský region
Uprchlíci v ráji. Migranti hledají Evropu v Indickém oceánu
26.10.2015 14:10
Tyrkysové moře odráží záblesky slunce, pohled na pláž vyvolává myšlenky na ráj. Lidé schouleni v malé loďce směřující k této části ostrova Mayotte znají takové obrázky i ze své vlasti, sousedních Komor. Na francouzském ostrově Mayotte ale nehledají romantiku jako vystřiženou z pohlednic. Tito lidé prchají z chudé země, aby se pokusili jako ilegální imigranti najít na Mayotte práci, bezpečí, lékařskou péči a budoucnost. Rybářské loďky kwasa-kwasa denně přivážejí do této části Evropy ležící v Indickém oceánu další a další migranty.
Mayotte náleží politicky k Evropě, geograficky je ale součástí Komorských ostrovů, které leží mezi východním pobřeží Afriky a Madagaskarem. Tři sousední ostrovy - Anjouan, Mohéli a Grande Comore - tvoří stát s názvem Svaz Komor. Ostrov Mayotte je však od roku 1841 francouzský, i když hlasování z roku 1974 o setrvání ve svazku s Francií Komory nikdy neuznaly.
Nejmladšímu francouzskému departementu zajišťuje evropský status peníze z Paříže i Bruselu. Do roku 2020 by mělo na Mayotte doputovat více než 700 milionů eur (18,9 miliardy korun) na podporu vzdělání, hospodářského růstu a zaměstnanosti. Zhruba 380 milionů eur (10,2 miliardy korun) by přitom mělo plynout z fondů Evropské unie, poznamenává agentura DPA.
Nezaměstnanost na ostrově
O ostrově Mayotte se zdaleka nedá mluvit jako o bohatém. Podle francouzských statistik je hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele ostrova asi 6570 eur (178 tisíc korun). V kontinentální části Francie je to přitom 29 tisíc 290 eur (794 tisíc korun). Nezaměstnanost na Mayotte dosahuje téměř 20 procent, což je zhruba dvakrát více než v osm tisíc kilometrů vzdálené kontinentální Francii.
Lidé v sedm metrů dlouhých loďkách kwasa-kwasa mají však jiný názor. "My na Anjouanu jsme chudí," říká jeden z komorských uprchlíků francouzské televizi. Při pomyšlení na Mayotte ho napadá jen jediné slovo: bohatství. Další migrant sní o svém budoucím příjmu: "Minimum je tu tisíc až tisíc dvě stě eur za měsíc. Jasně, že jsem přišel kvůli tomu."
Loďky kwasa-kwasa se svými výkonnými motory slouží místním hlavně k rybolovu. Převáděči je však stále častěji využívají k převážení lidí přes 70 kilometrů široký průliv mezi ostrovy Anjouan a Mayotte.
Profit pro pašeráky lidí
Podle francouzských pohraničníků je "běžná cena" za jedno místo v loďce 200 eur (5400 korun), zpráva francouzského senátu hovoří o 300 eurech (8100 korun). Na palubě člunů se tísní až 30 mužů, žen a dětí. Pašeráci lidí si tak za méně než hodinovou cestu mohou přijít i na devět tisíc eur (244 tisíc korun).
Prstenec korálových útesů kolem ostrova Mayotte ovšem představuje nebezpečí i pro malé rybářské loďky. Ke smrtelným nehodách dochází poměrně často, místní prefektura hovoří o zhruba stovce mrtvých ročně. Podle senátu zahynulo od roku 1995 při pokusu o ilegální vstup na Mayotte až 10 tisíc lidí.
Pobřežní stráž loni zastavila kolem 750 loděk kwasa-kwasa, což znamená v průměru více než dvě denně. Podle průzkumu místního deníku Le Journal de Mayotte připadají na každou zachycenou rybářskou loď tři až čtyři, které radarům uniknou a dostanou se až na ostrov.
Uprchlíci ze sousedních ostrovů přitom na Mayotte sotva upoutají něčí pozornost. Podle statistiky z roku 2012 tam totiž žije 84 600 cizinců a 95 procent z nich jsou právě Komořané. Celkem má ostrov zhruba 213 tisíc obyvatel a ročně k nim podle odhadů přibude více než 20 tisíc ilegálních imigrantů.
Zadržení migranti putují zpět do vlasti
Pokud četníci zachytí loďku s migranty nebo nelegálního přistěhovalce zadrží přímo na ostrově, následuje vazba a odsunutí do vlasti. Loďky tu rovnou ničí. Pokud nejsou nezletilí, posílají úřady většinu zadržených ilegálních imigrantů zpět do vlasti. Jen v loňském roce odsunuly na Komory asi 20 tisíc lidí.
Mezi uprchlíky je také mnoho těhotných žen. V Mamoudzou, metropoli ostrova Mayotte, se podle statistik nachází porodnice s největším počtem porodů v celé Francii: zhruba 7500 za rok. Asi dvě třetiny rodiček přitom pocházejí ze sousedních Komor. Vzhledem k tomu, že se se jejich děti rodí na francouzském území, mají naději získat francouzský pas.
Právo získat státní občanství narozením na území státu se tak na ostrově Mayotte stalo předmětem ostrých debat. Francouzský premiér Manuel Valls nicméně v červnu při návštěvě ostrova varoval přes "falešnými debatami" o tomto pravidle. Opatření je podle něj příliš důležité na to, aby se kvůli migrantům na Mayotte měnilo. "Pokud o tom začneme debatovat tady, otevře se téma za chvíli všude," uvedl.
Čtyři z deseti ilegálních imigrantů na Mayotte jsou podle statistik nezletilci, kteří se na ostrově už narodili. A úřady nezletilé zpět do země původu neposílají. Zhruba 80 procent dospělých se navíc podle četnictva po odsunu do vlasti vrací zanedlouho zpět.
Vše dokládá i výjev z francouzské televize. Přímo do kamery volá jeden z migrantů čekajících na odsun: "Uvidíme se zítra, zítra přijdu zas!" Z autobusu, který ho má odvézt na loď směřující na Komory, následně zavolá na svou ženu. Manželka mu okénkem do vozu prostrčí bankovky na novou cestu z Komor na Mayotte. Tu podnikne možná už zítra, ale určitě zase v rybářské loďce kwasa-kwasa.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.