V regionech Kivu na východě Konga zemřelo za dva roky do letošního června 1900 civilistů a 3300 jich bylo uneseno. Za násilnostmi stojí nejen zhruba 130 ozbrojených skupin, které v oblasti působí, ale i vládní bezpečnostní složky. Ve své společné zprávě to uvedly organizace Human Rights Watch (HRW) a Skupina pro studium Konga z jedné z newyorských univerzit.
"V konžských východních provinciích Kivu proti sobě z nespočtu různých důvodů bojuje 130 ozbrojených skupin, což z tohoto regionu činí jednu z nejnásilnějších oblastí na světě," uvedl ředitel HRW pro střední Afriku Lewis Mudge.
V posledních dvou letech byla podle zprávy epicentrem násilností oblast u města Beni. Odehrála se tam skoro třetina vražd civilistů, většinou kvůli střetů mezi konžskými bezpečnostními složkami a ugandskou islamistickou milicí zvanou Sjednocené demokratické síly (ADF). ADF je záhadná a do sebe uzavřená skupina, kterou úřady viní ze zodpovědnosti za sérii masakrů, při kterých od roku 2014 zemřelo několik set civilistů, poznamenala agentura AFP.
Zpráva rovněž uvádí, že navzdory široce rozšířenému názoru nelze říci, že by se násilnosti koncentrovaly v těžařských oblastech. Pouze 20 procent násilných incidentů se odehrálo ve vzdálenosti do 20 kilometrů od dolu.
Některé útoky jsou tedy přímo spojené se snahou o kontrolu dolů, nicméně ozbrojené skupiny podle zprávy získávají prostředky různými způsoby. Jde především o výrobu dřevěného uhlí, pytláctví, únosy a vybírání výpalného od obchodníků a dalších organizací.
Za část násilností ovšem podle zprávy nesou zodpovědnost i vládní bezpečnostní složky. Ty často napadají civilisty, které by přitom měly chránit. Vysoce postavení politici či příslušníci armády a zpravodajských služeb také v daném období vytvářeli, podporovali a využívali ozbrojené skupiny v Kivu i jinde v Kongu. Jejich cílem bylo často zajištění kontroly nad územím, nerostným bohatstvím nebo nad výběrem daní.
Na východě Konga panuje zhoršená bezpečnostní situace už 25 let. Region navíc v poslední době sužuje druhá nejhorší epidemie eboly, která si tam za rok vyžádala už téměř 1900 životů. Působení ozbrojených skupin značně komplikuje snahy lékařů a humanitárních organizací o zastavení šíření nákazy, v regionu jsou časté útoky na zdravotnický personál.
