Nastává věk kremací
V přelidněné Rwandě musejí mrtví uvolnit místo polím
31.07.2012 13:20
Snížit náklady na pohřby a ušetřit ornou půdu chce rwandská vláda. Plánuje proto v zemi zavést kremaci, což je zvyk naprosto cizí rwandské kultuře, napsala africká tisková agentura Syfia.
Ceny za hroby na rwandských hřbitovech jsou horentní pro chudé obyvatele země, kteří by chtěli pohřbít své zesnulé. "V Kigali a dalších místech lidé často opouštějí své umírající příbuzné ze strachu, že nebudou mít dost peněz na jejich pohřeb," řekl vesničan, který si nepřál být jmenován.
Ve městě Rusororo, které leží 20 kilometrů od metropole Kigali, stojí pohřeb 25 až 1500 dolarů (500 až 30 tisíc korun) v závislosti na tom, jak velký je hrob a jaké materiály jsou při pohřbu použity.
Hřbitovy navíc ukusují z úrodné půdy, kterou by bylo možné využít pro zemědělství. Rwanda přitom má průměrně 390 obyvatel na čtvereční kilometr a v některých oblastech na čtverečním kilometru žije až 800 lidí. Farmy jsou menší a menší. Je sice dovoleno používat půdu hřbitovů 20 let poté, co se do ní přestalo pohřbívat, ale některé rodiny považují zemi, v níž odpočívají jejich příbuzní, za posvátnou a raději ji nechávají ležet ladem.
Aby vyřešila tyto problémy, zvažuje rwandská vláda zákon, který by upravoval provoz hřbitovů a zavedl kremaci jako alternativu pohřbu do země. "Stát vytvoří kolumbárium, kde urny s popelem bude možné uchovávat. Kremace má výhody: je levnější a méně náročná na prostor," uvedla v prohlášení místní sněmovna reprezentantů.
"I když Rwanďané obvykle pohřbívají příbuzné do země, v budoucnosti je budou muset spalovat, ať se jim to líbí nebo ne," dodal jeden s poslanců.
Mnozí Rwanďané ale už nyní uvádějí, že nechtějí být přítomni při kremaci svých rodinných příslušníků. "Násilnost a brutalita spalování je nesnesitelná. V zájmu respektu k lidskému tělu, které je božím dílem, je třeba člověka pohřbít," věří Anaclet Kayitare, katolík z Kigali.
Odpor vůči kremaci, která byla zavedena v Asii buddhismem a hinduismem a v Evropě je široce rozšířená, vyplývá ze skutečnosti, že tato praktika je naprosto cizí rwandské kultuře. A lidem se také nelíbí, že s nimi tyto plány nikdo nekonzultoval.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.