U hlavní silnice vedoucí z mezinárodního letiště v Káhiře do centra města leží podivná kruhová budova, před níž jsou vyřazená letadla, tanky a děla. Společně nabízejí náhled do řádu podporovaného armádou, který Egyptu vládl po dobu 50 let. A pokud se lze opřít o události posledních několika dní, tak pořád ještě vládne, poznamenává list The Christian Science Monitor.
Tou budovou je Válečné panorama 6. října, které oslavuje to, o čem se celé generace Egypťanů učí, že bylo velkým vítězstvím nad Izraelem v roce 1973 v konfliktu, který je na Západě všeobecně znám jako jomkipurská válka. Přestože Egypt se k vítězství ani nepřiblížil.
Ovšem spíš než muzeum nebo památník je tahle budova vědomým pokusem vybudovat mýtus vojenského zřízení, které samo na sebe pohlíželo jako na jediného opravdového ochránce Egypta a jeho hodnot od převratu v roce 1952. Jde o obdobnou propagandistickou halu, jaké armádou podporované diktatury vybudovaly od Sýrie přes Indonésii až po Pákistán.
Na nápad vybudovat panorama přivedl v roce 1983 bývalého egyptského prezidenta Husního Mubaraka, který byl velitelem egyptského vojenského letectva v době války s Izraelem v roce 1973, severokorejský vůdce Kim Ir-sen - a ten už o vytváření mýtů něco málo věděl. Mubarak byl tehdy prezidentem dva roky, stal se jím po zavraždění Anvara Sadata islámskými ozbrojenci, a hledal způsob, jak posílit svou pozici i veřejný obraz.
Kimův návrh byl tím pravým pro Mubaraka, kterého si Sadat vybral jako svého viceprezidenta, protože měl dojem, že mu chybějí prezidentské kvality, a proto pro Sadata nebude představovat žádné ohrožení.
Severokorejský tým dokončil budování panoramatu v roce 1989.
Od té doby tím místem procházejí zástupy školáků, studují revidovanou verzi dějin, prohlížejí si busty Mubaraka a dalších vojenských představitelů a dívají se na tři bombastické krátké filmy o slávě roku 1973.
Tehdy egyptské a syrské jednotky provedly překvapivý útok na Izrael, ale navzdory jejich prvotním rychlým taktickým vítězstvím během pouhých devíti dnů izraelští vojáci překročili Suezský průplav a byli připraveni ohrožovat Káhiru - převážně kvůli špatným rozhodnutím vrchního velení.
Válka skončila ještě týž měsíc obnovením původního stavu, ovšem Egypt v ní dokázal, že údajně neproniknutelná izraelská obrana na sinajské frontě se dá prolomit, což Sadatovi vyneslo titul "hrdina překročení" Sinaje a jeho moc - stejně jako moc jeho generálů - vzrostla.
Od té doby se z říjnové války nepřestával ždímat její odkaz. Pomohla pevně zakořenit přesvědčení v myslích vysokých egyptských důstojníků, že oni a jen oni chápou, co Egypt potřebuje a jak je třeba to chránit - a to bez ohledu na skutečnost, že obranná schopnost egyptské armády od té doby neustále erodovala, zvláště pak v souvislosti s Izraelem.
Ale víra, stejně jako mýty, přetrvává. Je možné ji vidět v činech egyptské armády od převratu 2. července a především v krvavém potlačení protestů islamistů, které má podporu milionů Egypťanů. Plakátů šéfa armády, generála Abdala Fataha Sisiho, který oznámil sesazení prezidenta Muhammada Mursího, je všude plno.
Vojenský převrat v roce 1952 vyvolal hněv nad korupcí a neschopností staré egyptské monarchie a jejích civilních poradců. Od té doby egyptskou armádu znervózňovala představa, že by civilisté měli převzít vedení. Civilisté - alespoň z jejich úhlu pohledu - jsou zcela neschopní, buď nevzdělaní venkované nebo muslimští fanatici, kterým chybí vůle udělat, co je třeba.
Selhání Mursího z Muslimského bratrstva po roce na postu prezidenta nepochybně tento názor posílilo. Mursí byl prvním egyptským civilním vůdcem za 60 let a jeho dobu strávenou v úřadu provázel prudký propad egyptské ekonomiky, rostoucí protesty veřejnosti a nevhodný, až arogantní přístup k řešení vnitřních problémů.
Hromadné protesty, které proti němu propukly 30. června - a byly možná ještě větší než ty, které v roce 2011 svrhly Husního Mubaraka - byly nepochybně vnímány jako důkaz dlouhodobého názoru armády.
Může se tedy Egypt vrátit k dlouhému období armádou podporované diktatury?
Někteří už de facto vojenskou vládu uznávají: egyptské úřady ve čtvrtek vydaly 84 lidí včetně členů a stoupenců Muslimského bratrstva vojenským žalobcům, kteří je mají stíhat v souvislosti s obviněním z vražd a vypalování kostelů.
