Faraónem opět voják
Volby. Generál Sísí je krůček od křesla vládce Egypta
26.05.2014 06:45
Egypťané si v pondělí a úterý zvolí novou hlavu státu. Hlavním favoritem prezidentských voleb je bývalý velitel egyptské armády Abdal Fattáh Sísí, který stál za svržením islamistického vůdce Muhammada Mursího loni v červenci. Jediným jeho protivníkem je levicový politik Hamdín Sabbáhí, který kandidoval i ve volbách v roce 2012 a skončil v nich třetí.
Nově zvolený vůdce vystřídá prozatímního prezidenta Adlího Mansúra, který zemi vedl po Mursího svržení. Jestliže žádný z kandidátů v prvním kole nezíská nadpoloviční většinu (což se nepředpokládá), uskuteční se ještě 16. a 17. června druhé kolo hlasování, uvedla egyptská média.
Sísí se těší mezi Egypťany velké popularitě, i když je spjat s autoritářským režimem někdejšího dlouholetého prezidenta Husního Mubaraka, kdy byl velitelem letectva. Jak sliboval v předvolební kampani, chce klást důraz na stabilitu a zlepšení ekonomické situace země.
Aby se mohl o funkci hlavy státu ucházet, musel vystoupit z armády a vzdát se také vládního postu ministra obrany.
Někteří obyvatelé země dávají najevo své znepokojení nad tím, jak tvrdě armáda potlačila protesty po svržení prezidenta Mursího. Mnoho stoupenců jeho islamistického Muslimského bratrstva totiž soudy poslaly do vězení a stovkám dokonce udělily trest smrti. Nejde zatím nicméně o konečné verdikty. I přesto ale většina Egypťanů Sísího podporuje, protože může podle nich zastavit chaos, který v zemi za poslední roky panuje.
"Jeho minulost v armádě, působení v zodpovědných pozicích, to vše znamená, že ví, jaké jsou zájmy země," míní mnozí voliči. Mnohé to zajímá mnohem více než bezpečnost, stabilita, cestovní ruch či investice.
Sísího protikandidát Hamdín Sabbáhí již předem přiznal, že má velmi malou šanci uspět. V rozhovoru pro BBC tento týden uvedl, že volební klání není spravedlivé a že jeho kampaň musí čelit množství problémů. I přesto ho to ale neodradilo od účasti v hlasování.
Muslimské bratrstvo, které bylo egyptskými orgány označeno za teroristickou organizaci, vyzvalo své stoupence k bojkotu voleb.
"I kdybychom volili protikandidáta, účast na tomto administrativním kroku legitimizuje převrat, ke kterému došlo," nechal se slyšet jeden z členů hnutí, který si z bezpečnostních důvodů nepřál být jmenován. "Budeme i nadále pokračovat v našem boji," dodal.
Pro Egypťany bude nynější hlasování již sedmým volebním aktem či referendem za uplynulé tři roky. V zemi je i nadále napjatá bezpečnostní situace. Devětapadesátiletý Sísí se kvůli obavám o svůj život během měsíc trvající kampaně raději ani neobjevil na veřejnosti.
V poslední době byla prý odhalena dvě spiknutí, jejichž cílem bylo bývalého velitele armády zabít.
"Lidé jsou unaveni revolucí a chtějí stabilitu," nechal se slyšet politolog Hasan Náfaa z káhirské univerzity. "Na druhou stranu je tu ale množství obav...mnozí se bojí, že se vrátí nový druh Mubarakova režimu," dodal.
Ve volbách již odhlasovali Egypťané žijící v zahraničí a podle předběžných výsledků drtivě podpořili právě Sísího. Dali mu 95 procent hlasů. Nedávný průzkum amerického institutu Pew Research Center nicméně přinesl rozdílnější výsledky. Bývalého armádního velitele podle něj vnímá příznivě jen 54 procent respondentů, opačný názor na něj mělo 45 procent dotazovaných.
Maršál Sísí pokračuje v tradici prezidentů vojáků |
Od vyhlášení republiky v Egyptě před více než 60 lety stáli v čele země téměř vždy vojáci, ať už se jednalo o Gamála Abdan Násira (1954-1970), Anvara Sadata (1970-1981) a Husního Mubaraka (1981-211), výjimkou byl islamista a původním povoláním inženýr Muhammad Mursí (2012-2013). V této tradici by mohl pokračovat polní maršál Abdal Fattáh Sísí (59), donedávna vrchní velitel armády a ministr obrany.
Nesmírně populární Sísí, který hrál jako armádní šéf hlavní roli při loňském svržení roční vlády islamistů z Muslimského bratrstva na čele s prezidentem Muhammadem Mursím, je svými příznivci přirovnáván k charismatickému Násirovi. Kandidaturu na post hlavy nejlidnatější arabské země ohlásil Sísí koncem března, kdy zároveň odešel z armády a opustil funkci místopředsedy vlády a ministra obrany, kterým byl od srpna 2012. Podle některých by se Sísí mohl stát novou národní ikonou země, s propagátorem panarabismu či Hnutí nezúčastněných z 50. a 60. let 20. století Násirem ho pojí kromě vojenského uniformy i krvavé potírání islamistů z Muslimského bratrstva. Oproti exaltovanému řečníkovi Násirovi ale spíše diskrétní Sísí na veřejnosti příliš nevystupuje. Přestože je spjat s režimem někdejšího prezidenta Mubaraka, těší se mezi Egypťany velké popularitě zejména kvůli loňskému ukončení protestů občanů nespokojených s vládou Mursího. Sísí též zdůrazňuje svoji zbožnost, motlitbu pětkrát denně, také jeho žena vystupuje na veřejnosti jen v hidžábu. Pro Mursího stoupence je ale Sísí stále "zločincem". Sísí se narodil 19. listopadu 1954 v Káhiře, do armády vstoupil v 19 letech. V roce 1977 ukončil v Egyptě vojenskou akademii a poté se účastnil několika vojenských kurzů a cvičení, například v roce 1992 v Británii či v roce 2006 v USA. Zde, na vojenské koleji v Pensylvánii, napsal esej Demokracie na Blízkém východě, ve které se zabýval mimo jiné rolí islámu v zákonodárství. V armádě stoupal krůček po krůčku, z pěchotního důstojníka se vypracoval na vojenského atašé v Saúdské Arábii a nakonec na vlivného šéfa vojenského zpravodajství. Z tohoto titulu byl po svržení Mubaraka v únoru 2011 nejmladším členem vládnoucí Nejvyšší rady ozbrojených sil (SCAF). V srpnu 2012 jej prezident Mursí povýšil na generála a jmenoval ministrem obrany. Sísí má čtyři děti, dceru a tři syny. |
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.