Obyvatelé východní Libye nikdy nic podobného neprožili - osvobodili se od čtyřicetileté vlády Muammara Kaddáfího a teď musejí najít způsob, jak si vládnout sami a jak zajistit svou obranu v zemi, jejíž část má Kaddáfí stále v moci.
Vše začalo jako drobné protesty proti uvěznění právníka prosazujícího dodržování lidských práv, přerostlo v krvavé bitvy a skončilo nečekaně: Obyvatelé druhého největšího města země, Benghází, se ocitli svobodní s vládou věcí ve vlastních rukou, píše agentura AP.
Pár dní po odchodu posledních vládních vojáků je v Benghází klid, řidiči poslušně zastavují na semaforech, obchody jsou otevřené a vzniká místní vláda. "Neměli jsme žádnou revoltu v plánu, stalo se to všechno tak naráz, nikdo nechápe jak," řekl devětatřicetiletý právník Fathí Turbal, jehož zatčením vše začalo.
Po vzoru sousedního Egypta Libyjci velmi rychle vytvořili lidové výbory, aby zajistili základní bezpečnost, a začali diskutovat s místními vzdělanci, právníky a odborníky o tom, jak si mají vládnout. Ve čtvrtek už byla ustavena patnáctičlenná městská rada složená ze známých osobností. Turbal je jednou z nich.
Centrem nového vedení je budova soudu, před níž se stále pořádají manifestace a slaví se svoboda. Zákon z roku 1973 Libyjcům zakazoval shromažďovat se ve více než čtyřčlenných skupinách. Teď si mohou vychutnat, jaké to je pracovat společně, říká Turbal.
V prostorách soudu je rušno, mladí muži a ženy dávají dohromady nový aparát, který bude město řídit. "Nemáme s tím žádné zkušenosti, takže jsme se obrátili na lidi, kteří tomu rozumějí lépe. Jak vidíte, funguje to. Teď už jsme líp zorganizovaní než na začátku," říká inženýr Átif Hasíja.
A je to vidět i v ulicích, do nichž se vrátila spořádanost. Lidé se srocují jedině tam, kde se právě pálí symboly padlého režimu. Místo nich se vyvěšují hesla typu "ANO novým pekárnám, lékárnám, obchodům a normálnímu životu Benghází".
Noční ticho občas přetne výstřel z pušky občana slavícího svobodu. Nové vedení ví, že nejdůležitější je posbírat všechny zbraně, jichž se lidé zmocnili v počátečním chaosu. A to je první úkol nové armády, vznikající pomalu ve východní části země. Půlka původních jednotek raději dezertovala, než by uposlechla rozkaz střílet do demonstrantů.
Vzniklo vedení, které má koordinovat akce jednotlivých oddílů. Žádná akce proti centrální vládě se zatím neplánuje. Namísto toho se vyčkává na dezerci zbylých Kaddáfího vojáků.
"Doufáme, že lidé kolem něho zorganizují státní převrat," říká abú Ahmad, který se podílí na sestavování nového vedení. Přiznává, že libyjská armáda nebyla moc silná ani v době, kdy byla ještě jednotná.
"Kaddáfí ji zbavil veškeré moci, kterou ponechal jedině své soukromé bezpečnostní jednotce," říká abú Ahmad. Puče se prý vždycky bál, takže vojáci měli k dispozici minimum munice.
Dezertéři říkají, že jsou v kontaktu se svými bývalými kolegy na západě a pokoušejí se je přimět, aby armádu taky opustili.
I když v Benghází vládne radost ze svobody, hrozba náletu, útoku z moře anebo zásahu jednotky afrických žoldáků, jež Kaddáfí do bojů nasadil na začátku, stále trvá. A panuje také pocit, že mezi lidmi je mnoho Kaddáfího tajných policistů v civilu číhajících na příležitost k protiúderu.
"Nejsme paranoidní, ale žijeme v situaci, v níž bychom podezřívaví být měli, abychom sami sebe ochránili," vysvětluje abú Ahmad. Několikrát při rozhovoru nechal zavřít dveře své kanceláře, aby nikdo nemohl slyšet, co říká.
Benghází není po střetech nijak zvlášť poničeno. Byly strženy symboly Kaddáfího moci a ze soukromých domů vyhořelo pouze šest.
Právě když Turbal hovořil o tom, jak z Libye učinit demokratický stát, který se bude řídit ústavou a respektovat základní svobody, přišel do místnosti jeho spolupracovník a zašeptal mu do ucha, že před soudem zadrželi jednoho z Kaddáfího agentů.