Je to téměř dva roky, kdy východní Afriku zasáhla obří vlna sucha. Během následného hladomoru zemřely především v Somálsku desítky tisíc lidí. Jako příčina sucha bývá zpravidla označována výjimečná intenzita jevu La Niňa. Podle nové studie ale za katastrofou stálo i lidmi způsobené oteplování planety.
Britští klimatologové spolu s kolegy z Met Office (britský meteorologický úřad) zkoumali vzorce počasí ve východní Africe v letech 2010 a 2011. Potrvrdili, že krátké období dešťů, které v zemi připadá na říjen až prosinec, nenastalo v roce 2010 právě kvůli jevu La Niňa.
V případě hlavní dešťové sezony, která v oblasti Afrického rohu začíná v dubnu a končí v červnu, ale dospěli k jiným závěrům. Příčinou skutečnosti, že v daném období spadla si jen třetina obvyklého úhrnu srážek, bylo podle jednoho z autorů studie Petera Stotta "systematické oteplování způsobené vlivem koncentrace skleníkových plynů".
Stott uvedl, že existují velmi dobré důkazy pro to, že sucho označované za nejhorší za 60 let způsobila kromě přirozených jevů i činnost člověka. Model Met Office vypočetl, že lidmi vytvořené skleníkové plyny se na zeslabení dešťů podílely z 24 až 99 procent. Další výzkum má umožnit zúžení tohoto intervalu.
Britská vláda odhaduje, že ve východní Africe zemřelo předloni následkem sucha 50 až 100 tisíc lidí. Přesná čísla nikdo nezná. Většina médií se tehdy místo katastrofy a jejím následkům věnovala jiným tématům, jako byla například porucha výletní lodi Costa Allegra u východoafrických břehů, která způsobila to, že její pasažéři museli tři dny jíst jen sendviče.
Situace byla z východoafrických zemí nejhorší v Somálsku, kde islamistická skupina Al-Šabáb bránila v distribuci humanitární pomoci. V sousední Etiopii a Keni, které sucho také zasáhlo, byly podmínky lepší a do obou zemí mířily statisíce somálských uprchlíků.
Vědci jsou nicméně v otázce příčin na východoafrickém hladomoru rozděleni. Podle mnohých nelze s jistotou říci, že za sucho může lidská činnost.
"Někteří lidé si myslí, že východní Afrika vysychá nebo že vyschla během posledních let. V současnosti ale o tomto nejsou žádné důkazy a je velice těžké odhadovat, jakým směrem se statistické trendy úhrnů srážek budou dále pohybovat," tvrdí například Philip Thornton z International Livestock Research Institute v Nairobi.
Senait Gebregziabherová z organizace Oxfam s tímto tvrzením nesouhlasí. "Pokud nepodnikneme kroky k omezení emisí skleníkových plynů, teploty ve východní Africe v příštích desetiletích dále porostou a vzorce srážek se změní. To způsobí velké problémy s produkcí jídla a jeho dostupností," myslí si.
Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN je v Somálsku nedostatkem potravin stále sužováno 1,7 milionu lidí. Bez podpory humanitárních organizací prý hrozí návrat krize předloňského roku.
