Rodí se nový stát
Začíná referendum v Súdánu. Země spěje k rozpadu
09.01.2011 08:00
O zachování jednotného státu, nebo odtržení jižního Súdánu od zbytku země rozhodují jihosúdánští voliči v sedmidenním referendu, které začíná dnes. Plebiscit je součástí mírové dohody, která před šesti lety ukončila krvavý konflikt mezi arabským severem obývaným muslimy a černošským jihem hlásícím se ke křesťanství a tradičním náboženstvím.
Podle průzkumů se jih vysloví pro samostatnost. Přestože súdánská vláda vyjádřila ochotu uznat nezávislost regionu, mezi analytiky panují obavy, že referendum rozdmýchá v zemi nové násilí.
Otisknout palec pod obrázek dlaně nebo spojených rukou, které na hlasovacím archu zobrazují nezávislost nebo jednotu, budou až do příští soboty moci téměř čtyři miliony registrovaných voličů. Hlasovat se bude také v osmi dalších zemích včetně Velké Británie a USA. V Jižním Súdánu žije necelých deset milionů lidí, jeho hlavním městem je Džuba (Juba).
Referendum je výsledkem mírové dohody po občanské válce mezi severem a jihem, kterou zažehly etnické, náboženské a ideologické spory i neshody kolem zásob ropy. Zahynuly v ní nejméně dva miliony lidí.
Důležité otázky uspořádání mezi oběma částmi Súdánu včetně vymezení hranic, občanství nebo rozdělení příjmů ropy však zatím nebyly s konečnou platností vyřešeny.
Přechodného období do července, kdy by jih mohl formálně vyhlásit nezávislost, tak někteří analytici chápou jako potenciálně nebezpečné období.
Súdánský prezident Umar Bašír se pokusil obavy z možné erupce násilí rozptýlit a při úterní návštěvě jihu nabídl jeho představitelům v případě rozdělení pomocnou ruku. Ještě v prosinci se však nechal slyšet, že pokud se jih vysloví pro nezávislost na Chartúmu, jeho země přijme islámskou ústavu a islám se stane oficiálním náboženstvím. To by mohlo zkomplikovat život statisícům uprchlíků, kteří v době konfliktu na severu našli útočiště.
Optimisticky se k referendu staví Spojené státy. Poradce americké ministryně zahraničí pro africké záležitosti Johnnie Carson ve středu vyjádřil naději, že referendum se uskuteční podle plánu, a slíbil, že USA jižnímu Súdánu jako novému sátu pomohou postavit se na nohy. Diplomaté přitom odmítají spekulace, že Washington vede hlavně zájem o ropu v Jižním Súdánu, která byla kvůli ekonomickým sankcím USA z roku 1997 mimo dosah západních ropných společností.
Zájmy USA a dalších mocností
Jak nedávno potvrdila i diplomatická korespondence diplomatů USA, kterou zveřejnil WikiLeaks, Spojené státy přinejmenším věděly o tajném vyzbrojování Jižního Súdánu a do jisté míry ho podporovaly.
Z Jižního Súdánu plynou téměř tři čtvrtiny celkové súdánské produkce ropy, ropovody k přístavům však vedou severním územím. Podle organizace Global Witness citované serverem BBC si zisky z ropy obě části země dělily zhruba půl na půl, pochyby o spravedlivém fungování systému ale na obou stranách zasely nedůvěru.
Nejistota panuje kolem ropného regionu Abyei na hranici mezi severem a jihem, který má o své budoucnosti rozhodnout v samostatném referendu. Nárok na něj si činí Chartúm i Džuba.
Osamostatnění jihu by mohlo dodat odvahu povstalcům v západním regionu Dárfúr. Rozlehlý region by po rozdělení zůstal součástí severu, tamní rebelové však kvůli údajné diskriminaci vedou samostatný konflikt proti jednotkám Bašírovy vlády. Právě kvůli tomuto sporu čelí súdánský prezident před Mezinárodním trestním soudem obvinění z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy.
Průběh voleb bude sledovat 104 pozorovatelů a odborníků Evropské unie a dalších více než sto pozorovatelů z Carterova centra, které založil bývalý americký prezident Jimmy Carter.
Bezpečnostní situaci, především jakékoli přesuny obyvatel nebo vypalování vesnic, mají nad oběma částmi země monitorovat komerční satelity v rámci společného projektu OSN, Harvardovy univerzity, společnosti Google a organizace herce George Clooneyho.
"Toto referendum je riskantní záležitost. Pokud ho vůdci jihu a severu pojmou rozumně, pak půjde možná o přátelské rozdělení. Je tu však velké nebezpečí, že by mohlo zásadním způsobem ztroskotat - mohli bychom být svědky obnovené občanské války, což pro Súdán není nic nového," řekl serveru CNN Alex Vines z londýnského analytického střediska Chatham House.
Chromí na startu
Hlavní město jihu se za uplynulé roky rychle změnilo. Roku 2005 žilo v Džubě asi 65 tisíc lidí, dnes 400 či 500 tisíc, kdoví. Někdejších padesát aut se rozmnožilo na 11 tisíc registrovaných. První supermarket se jmenuje Jit. Hlavní ulicí občas pochodují studenti, za nimi kutálka a z amplionů zní popsong oslavující nezávislý jih.
Předpoklady pro dobrý start samostatného státu jsou ale mizerné. Kasa vlády v Jubě je nyní z více než 95 procent závislá na ropě. Nejsou tu žádní soudci, téměř žádní domácí lékaři či učitelé, vše prožírá korupce, přičemž pracovní morálka je bídná.
Průmyslová výroba se v podstatě rovná nule, produkce potravin nestačí, téměř vše se musí dovážet.
Četné úřady obsadili za odměnu váleční veteráni, kteří sice umějí rozebrat kalašnikov, ale nemají ani ponětí o správě. Policejní akademie, vzorový projekt Západu, vyšetřuje případy šikan a sexuálního zneužívání frekventantek.
Když zmizel společný nepřítel (sever), pustili se leckde jižané do sebe. Etnické a jinak motivované vzájemné střety, za nimiž stojí boje o přírodní zdroje či politické manipulace, stály roku 2009 život půltřetího tisíce obyvatel a 350 tisíc lidí uprchlo z domovů, uvádějí oficiální čísla. Téměř veškerá moc je v rukou SPLA a bojovných Dinků, kteří jsou sice velkým, ale jen jedním z šesti desítek jihosúdánských etnik.
Největším "průmyslem" v Jubě je rozvojová pomoc, jež zaměstnává tisíce domorodců. Humanitářů je zatím v metropoli registrováno zhruba 1500.
V Jubě a okolí se to už nějaký čas hemží diplomaty, byznysmeny všeho druhu i dobrodruhy, kteří cítí nové africké Eldorado. A nejde zdaleka jen o černé zlato včetně 1400 kilometrů dlouhého ropovodu do Keni - dosud se ropa dopravuje přes sever.
V šuplících na úřadech leží mnohé zajímavé projekty. Na jihu Súdánu se kříží hospodářské a geostrategické zájmy mocností.
Očekávaná samostatnost Jižního Súdánu bude mít mnohem širší než jen lokální dopady. Mnohým na kontinentě je jasné, co pro Afriku znamená vznik nového státu, který není důsledkem někdejšího koloniálního dělení teritorií, ale pouze výrazem práva na sebeurčení toho kterého národa (etnik). Jako nikdy dříve bude těžké zkoušce vystavena legitimita všech afrických státních útvarů, jejichž hranice narýsovaly bývalé koloniální mocnosti.
|
Na světě je nyní 193 mezinárodně uznávaných suverénních států (192 členů OSN a Vatikán) a další asi desítka států, z nichž některé vyhlásily nezávislost, většinou ale nejsou plně mezinárodně uznávané (například Palestina, Severní Kypr, Saharská arabská demokratická republika, Somaliland či Kosovo, které vyhlásilo nezávislost jako poslední takový stát v únoru 2008). Posledním uznávaným nezávislým státem se stala v červnu 2006 Černá Hora.
|
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.