Hlasitý, jasně zbarvený a rychlý, takový je minibus matatu, který neodmyslitelně patří do ulic Nairobi. Většina obyvatel třímilionového Nairobi se spoléhá na přepravu těmito minibusy, ale pro ženy to mnohdy není příjemná cesta. V minibusech často čelí sexuálnímu zneužívání a obtěžování. Možným řešení jsou vymezené prostory pro ženy.
Lynn Barazaová doprovázela svoji sestru na autobusovou zastávku, když se je pokusila skupina řidičů natlačit do vozu. "Začali nás tlačit do autobusu, obtěžovali nás a říkali sexuální narážky," sdělila mladá žena. "Požádala jsem je, aby přestali. Potom jsem si uvědomila, že nám nikdo nepomůže, a začala jsem plakat," dodává Lynn. Obě dívky měly štěstí, nikdo jim fyzicky neublížil. Ale většina z 381 keňských žen, které vyzpovídala advokátní skupina Nairobi Women's Empowerment Link, uvedla, že se stala obětí násilí ve veřejné dopravě.
Někteří politici, například představitel britské labouristické strany Jeremy Corbyn, vidí řešení celé situace v oddělených vozech pro ženy a muže. V minulosti už byly zavedeny v Mexiku, Japonsku a Indii. Oddělené prostory pro obě pohlaví byly v autobusech, vlacích a taxících. Problém ale je, že útoky ve veřejné dopravě nejsou často hlášeny, a když ano, tak země tato data nezveřejňuje. Jediné místo, kde jsou tato data k dispozici, je Tokio. Většina vlakových linek rozdělila v roce 2004 prostor na mužský a ženský. Data jsou ale nejasná. Došlo k celkovému poklesu obtěžování ve městě o 3 %, ale zvýšil se počet hlášených případů obtěžování ve veřejné dopravě o 15-20 %. V průzkumu Reuters uvedlo 70 % z 6300 žen, že by se cítily bezpečněji v samostatném voze bez mužů. Stejný průzkum také zveřejnil seznam měst, kde ženě hrozí nebezpečí v hromadné dopravě. Ve vedení je Bogota, Mexico City, Dillí a Jakarta.
100 Women: Are journeys safer with women-only carriages? https://t.co/UM3uA5tQ79
- Vania Ceccato (@cambvace) 18. října 2017
Lynn Barazaová si ale naopak myslí, že klíčem ke změně v Keni je nulová tolerance k sexuálnímu obtěžování žen. Dodává, že ženy budou sice v bezpečí během své cesty, ale po vystoupení z autobusu je bude čekat možná ještě vetší nebezpečí. Lynn není jediná, kdo nesouhlasí se segregací dopravy. Mnoho odborníků si myslí, že tento krok pouze normalizuje útoky na ženy.
Laura Batesová, zakladatelka projektu Everyday Sexism, souhlasí s tím, že se toto rozdělení rovná tichému souhlasu s násilím na ženách. "Musíme se snažit změnit násilné chování mužů. Rozdělenou veřejnou dopravou se ženy těmto útokům podřídí a viníci utečou trestu," sdělila Laura Batesová pro rádio BBC.
