Washington v pátek důrazně varoval kosovské vedení před snahami zrušit zvláštní soud pro válečné zločiny spáchané členy povstalecké Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) během ozbrojeného konfliktu v Kosovu koncem 90. let. V prohlášení vydaném velvyslanectvím USA v Prištině se hrozí "vážnými negativními důsledky".
Jde o neobvykle energickou reakci Washingtonu na opakované snahy kosovskoalbánských politiků zpochybnit uvedený soud. Prohlášení upozorňuje, že takové jednání "by mělo hluboce negativní důsledky pro evropskou budoucnost Kosova a pro vztahy se Spojenými státy".
Speciální tribunál je považován za kosovský justiční orgán, ale tvoří ho mezinárodní soudci a je financován Evropskou unií. Kvůli zajištění bezpečnosti svědků má sídlo v nizozemském Haagu. Několik lidí svědčících proti bývalým velitelům UÇK už totiž za podezřelých okolností zemřelo.
Priština se vytvoření speciálního soudu dlouho bránila a souhlasila až v roce 2015 po silném mezinárodním tlaku. Ten se vystupňoval po zveřejnění zprávy Rady Evropy v roce 2010 o podezřeních týkajících se násilí a zabíjení páchaného členy UÇK na srbských a romských zajatcích, ale i na Albáncích, kteří nepodporovali separatisty.
Spekuluje se, že mezi osobami obžalovanými u speciálního soudu by mohlo být několik bývalých velitelů kosovskoalbánských povstalců, kteří jsou dnes významnými politiky, včetně nynějšího prezidenta Kosova Hashima Thaçiho.
Tribunál byl ustaven po souhlasu kosovského parlamentu. Thaçi ale toto rozhodnutí zákonodárného sboru nedávno kritizoval. Následně bývalí albánští vzbouřenci sepsali petici, v níž parlament vyzvali, aby od vytvoření tohoto justičního orgánu ustoupil. Tvrdí přitom, že soud je zaměřený výhradně na "Kosovany", tedy Albánce, a že chce ušetřit Srby.
Vedení kosovských Albánců v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost na Srbsku, když Kosovo bylo od ozbrojeného konfliktu v letech 1998 a 1999 pod mezinárodní správou. Konflikt, který si vyžádal asi 10 tisíc lidských životů, vypukl po ozbrojené vzpouře albánských separatistů. Bělehrad reagoval tvrdým zásahem armády a policie, který se zvrhl v etnickou čistku provázenou zločiny a který ukončil vojenský zásah NATO proti Srbsku.
Nezávislost Kosova uznala více než polovina členských států OSN, včetně České republiky a většiny členů Evropské unie. Bělehrad to rozhodně odmítá a na jeho straně jsou především Rusko a Čína. S kosovskou nezávislostí nesouhlasí i čtyři země EU - Slovensko, Španělsko, Rumunsko a Řecko.
