Analytici poprvé spočítali, co stojí americké daňové poplatníky jaderný arzenál Spojených států. V příštích 30 letech do nich budou USA investovat jen těžko představitelných tisíc miliard dolarů. Uvádí to studie renomovaného soukromého institutu CNS (James Martin Center for Nonproliferation Studies).
Ústav se specializuje na zkoumání nešíření zbraní hromadného ničení. Jeho analytici dospěli k závěru, že USA vydají v příštích třech dekádách na udržování a modernizaci atomového arzenálu bilion dolarů - jestliže zůstane u současných plánů a vyjádřených úmyslů.
Devětadvacetistránková studie poukazuje na to, že sice existují nějaké střednědobé odhady nákladů na jaderné zbraně, avšak žádná předpověď na dobu delší třiceti let.
Skutečné výdaje ale ukáže jedině celkový přehled a dlouhodobé sledování. O těchto sumách by v demokracii měla vědět i veřejnost, míní CNS.
Autoři studie vycházejí ve svých výpočtech z více zbrojních projektů, které, sečteno a podtrženo, vedou k obrovským sumám. Jen vývoj, stavba a údržba 80 až 100 kusů nových nadzvukových bombardérů dlouhého doletu přijde na asi 100 miliard dolarů.
Plánované pořízení tuctu nových supermoderních ponorek SSBN/X - jako náhrada za aktuálně největší ponorky třídy Ohio - spolkne 77 až 102 miliard dolarů. Jen roční provoz nového podvodního zázraku bude stát podle studie 124 milionu dolarů. To dá 1,5 miliardy ročně za 12 ponorek.
Značné sumy se plánují i na modernizaci zhruba čtyř stovek mezikontinentálních raket Minuteman, které vyrábí Boeing. Náklady na následnický typ Minutemanu III, o němž se rozhodne letos, spočítali analytici na 120 miliard dolarů.
USA přitom budou moci v budoucnu odpalovat své rakety dlouhého doletu nejen ze sil, ale také z mobilních plošin nebo ze systémů tunelů.
V současnosti se analyzuje, co by takový systém tunelů podobný metru mezi jednotlivými odpalovacími stanovišti raket stál.
Analytici dále dospěli k závěru, že na údržbu a stavbu moderních atomových zbraní v příštích 30 letech bude třeba 350 miliard dolarů.
Studie poukazuje na fakt, že používají jako nosiče jaderné výzbroje jak interkontinentální rakety, tak ponorky a bombardéry.
Jen v letech 2024 až 2029 má být podle dosavadních plánů uvedeno do provozu pět nových strategických ponorek, 72 bombardérů dlouhého doletu a 240 nových mezikontinentálních raket.
Vyjádřeno číselně je to více nosičů atomových zbraní, než mají jaderné arzenály Číny, Británie a Francie dohromady.
Experti, kteří vypracovali studii, vycházejí z toho, že na pozadí šetření v celém federálním rozpočtu čeká USA diskuse na téma náklady jaderného zbrojení.
Dokument cituje jednoho vysoce postaveného amerického vojáka, který žádá čestnou debatu o nákladech na jaderné zbrojení, kde si USA ještě mohou dovolit investovat. Poslední oficiální odhad je z roku 2010 - vychází z 214 miliard dolarů do roku 2020. Právě od tohoto roku se však počítá s prudkým zvyšováním nákladů.
Rozhodující pro budoucí vývoj výdajů jsou i další kroky a závěry odzbrojovacích jednání s Ruskem v takzvané smlouvě START.
Podle současných plánů se má do roku 2018 snížit počet nukleárních hlavic USA na 1550.
Koncem loňského října měly USA 1688 strategických jaderných hlavic, které šlo transportovat 809 raketami dlouhého doletu, ponorkami nebo bombardéry.
